Na <span>paštunské hranici</span> USA a NATO nevyhrávají

Osmým rokem se letos vlekla válka Američanů a NATO pod Hindúkušem s taliby a jejich spolubojovníky. Nemají na krku jen partyzány, ale také podvodně zvoleného prezidenta.

Barack Obama získal ve volební kampani sympatie sliby, že ukončí válku v Iráku, kterou Bush už vzdal doslova a do písmene: dojednal o vyklizení země smlouvu. O konci války mluvil nový prezident, neočekávaně v říjnu vyznamenaný Nobelovou cenou za mír, také v případě Afghánistánu, kde však chtěl uspět osvědčenými vojenskými způsoby.

ČTĚTE TAKÉ: Čech v Kábulu: Útočníci se prostříleli dovnitř

Vyměnil velitele z Bushovy éry Davida McKiernana, který byl ve funkci jen několik měsíců. Otravoval naléháním, že válku s Talibanem lze vyhrát jen velkým navýšením počtu vojáků. za Stanleyho McChrystala.

Obamův generál Stanley McChrystal dostal dvacet tisíc posil a se spojenci bylo v Afghánistánu přes sto tisíc zahraničních vojáků. K tomu na dvě stě tisíc vládních vojáků a policistů, ovšem z velké části zoufale vyzbrojených a špatně vystrojených.

Proti nim podle amerických odhadů přes léto válčilo patnáct, nejvýše čtyřicet tisíc talibů, bojovníků z hnutí Hizbi islámí Gulbuddína Hekmatjára, mudžáhidů z arabských států, z Kavkazu, Uzbekistánu a Somálska; bez těžké techniky, bez letectva a živi jen z toho, co ukořistí, vymění za opium nebo za rukojmí.

Poslání bez cíle

V srpnu padlo v Afghánistánu 45 Američanů, nejvíce dosud za jeden měsíc od roku 2001. Dohromady v hindúkušské válce padlo do podzimu 732 Američanů (v Iráku 4300), k tomu 210 Britů.

Američané už několik let v Afghánistánu s nikým z kajdistů neválčí. Mulla Umar, hlava afghánského Talibanu, prý řídí operace z pákistánské Kvéty a nejhledanější muži světa, vůdcové kajdistů Usáma bin Ládin a Ajmán az-Zavahrí, na jejichž hlavu vypsali Američané po padesáti milionech dolarů odměny, jsou zalezlí kdesi v paštunském pohraničí v Pákistánu.

Tuny falešného papíru

McChrystalova ofenziva zahájená v červnu v Hílmandu a podporovaná britskými vojáky žádný průlom nepřinesla. Byla odstartována v době "předvolební kampaně", která měla vyvrcholit 20. srpna prezidentskými a provinčními volbami.

ČTĚTE TAKÉ: Spojenci NATO slibují další tisíce vojáků do Afghánistánu

Ten den zemřelo při akcích Talibanu na padesát lidí, z toho 21 talibů. Celkem ozbrojených incidentů bylo na čtyři sta: osmiletý rekord. Talibům se podařilo znovu zdůraznit, že bez cizích vojáků je kábulská vláda, ať je jakákoli, života neschopná.

Kampaň, vlastní volby a sčítání hlasů byl jeden velký skandál. Kábulský prezident z vůle Američanů Hámid Karzáí (51) se rozplýval, že lidé volili i přes smrtelné nebezpečí. Po něm to zprvu papouškovali funkcionáři OSN, NATO a EU. Barack Obama popřál dokonce druhého dne k velkému vítězství afghánského lidu na cestě k demokracii.

Pozorovatelé odhadli, že 1,5 milionu volebních lístků, téměř třetina, bylo podvodných, z nichž 1,1 milionu bylo zmanipulováno ve prospěch Karzáího, na tři sta tisíc ve prospěch Abdulláha.

Foto: Pentagon a ČTK/AP