Pákistán: Mušarafova islamistická ruleta
27.07.2007 14:56
Vztahy mezi Západem a pákistánským prezidentem-generálem Parvízem Mušarafem jsou v poslední době značně choulostivé. Zvláště Washington vyjadřuje obavy, zda je schopen kontrolovat odlehlé kmenové oblasti podél hranice s Afghánistánem.
V tomto prostoru se podle amerických úřadů skrývá Usáma bin Ládin, který se snaží přebudovat svou teroristickou organizaci.
Podle serveru BBC News však prezident Mušaraf namítá, že se snaží bojovat proti teroristům v Pákistánu. Poukazuje přitom na nedávné boje o Rudou mešitu, kterou dočasně obsadili islamističtí bojovníci. Kolem Rudé mešity ostatně vypukly další nepokoje i dnes v souvislosti s demonstrací radikálních islamistů.
Problém však spočívá v tom, že Mušaraf minulé září uzavřel dohodu s kmenovými vůdci v Severním Vazíristánu, podle níž budou opět sami kontrolovat pořádek v této oblasti a pákistánská oblast jejich území vyklidí.
Podle odhadů amerických tajných služeb však dohoda nefungovala a nefunguje. Potvrdily se výhrady kritiků dohody, že se tím vytváří nekontrolovatelné zázemí pro Taliban a arabské legionáře džihádu soustředěné kolem bin Ládinovy Kajdy.
Spojené státy proto pohrozily, že mohou zahájit pronásledování Usámy bin Ládina na území Pákistánu, pokud zde bude odhalen. Přímá americká invaze by naprosto destabilizovala Pákistán a generál Mušaraf ujistil západní spojence ve válce s terorem, že ve stíhání džihádistů v horách budou pokračovat jeho vojáci sami.
Spojené státy podporované Británií tlačí na Mušarafa, aby upevnil svůj vliv v kmenových oblastech země. Talibové a kajdisté překračují afghánské hranice a útočí na jednotky NATO, bez nichž by se kábulský režim Hamída Karzáího rychle zhroutil.
Ve svém projevu v rozhlase minulou sobotu kritizoval americký prezident George Bush Mušarafovu dohodu z loňského roku: "Bohužel kmenoví vůdci nebyli schopni pronásledovat členy al-Kajdy a Talibanu."
Současně však generála, který se dostal k moci pučem v říjnu 1999, pochválil za to, že uznává, že by se se současnou situací mělo něco dělat. Tím naznačil, že Washington stojí za tímto mužem, kterého potřebuje ve své válce proti terorismu. "Prezident Mušaraf uznává, že tato dohoda nebyla úspěšná, a činí aktivní kroky k její nápravě," prohlásil Bush.
Jiné politické osobnosti však nejsou tak blahosklonné. Například demokratický kongresman Jim Cooper z Tennessee se ironicky otázal, zda kmenové oblasti Pákistánu jsou "motely pro teroristy".
Člen Rady pro zahraniční styky (CFR) Daniel Markey hodnotí podobná vyjádření jako frustraci nad neochotou Pákistánu podniknout politické změny. V článku v časopise Foreign Affairs takový přístup odmítl a doporučil, aby vláda Spojených států nadále podporovala Parvíze Mušarafa, stejně jako pákistánské ozbrojené síly.
Spojené státy by se podle Markeye měly vyhnout výtkám na adresu Pákistánu a hovorům o sankcích v podobě zpoždění prodeje stíhaček F-16 či ukončení finanční pomoci po roce 2009. Pákistán dostal od roku 2002 od Spojených států více než deset miliard dolarů hospodářské pomoci.
Namísto toho podle analytika mají podporovat demokratizaci Pákistánu, kterou Mušaraf zanedbává. Ve svém obtížném postavení se totiž snaží udržet Spojené státy spokojené, aniž by vyprovokoval nepříznivé reakce svých domácích oponentů.
V současné situaci však musí čelit jak obavám a tlaku Američanů, tak problémům na domácím poli. Ty se projevily silnou reakcí islamistů po bojích o Rudou mešitu.
Bývalý britský velvyslanec v Pákistánu a nynější člen londýnského Mezinárodního ústavu pro strategická studia (IISS) sir Hilary Synnott řekl: "Pákistán potřebuje uvolnit pouta své armády, protože ta bude v blízké budoucnosti hrát významnou úlohu. Avšak nejproduktivnějším přístupem k našim pákistánským přátelům je povzbuzovat je směrem k demokracii a dobré vládě, namísto k nějakým tvrdým opatřením."
Gareth Price, vedoucí asijského programu Královského institutu pro mezinárodní vztahy, dodává: "Je těžké pozorovat změny v oblastech ovládaných kmeny. Pákistán se proto ptá, co ještě může dělat."
Úvahy o možnosti islamistického převratu v Pákistánu jsou však většinou pozorovateli považovány za přehnané.
Na fotografiích: (1) Prezident Parvíz Mušaraf, který je právě dnes na návštěvě Emirátů, kde se setká s exilovanou bývalou premiérkou Bénazírou Bhuttovou, nedatováno; (2) Dnešní demonstrace radikálních islamistů před Rudou mešitou; (3) Severní Vazíristán, nedatováno; (4) Dnešní sebevražedný výbuch u Rudé mešity v centru Islámábádu, který si vyžádal nejméně deset obětí
Foto: 1,3) Archiv, 2, 4) AP
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.