Sáhne Izrael po "Samsonovi", jaderných zbraních?

Kdyby Izraeli hrozilo zničení, použil by "variantu Samson"? Na tuto otázku, kterou izraelskému prezidentovi Šimonu Peresovi položili Gil Kopatch a Shani Keinan, producenti zatím ještě nepromítaného filmu o jeho životě, odpovídá Peres s překvapující upřímností.

"Cíl těchto (jaderných) reaktorů je zabránit zničení (Izraele) a dosud to fungovalo dobře. Doufám, že to bude fungovat i v budoucnu," napsal francouzský list Le Monde.

"Varianta Samson" je veřejné tajemství, které bylo až dosud dobře hlídáno. Jde o schopnost Izraele použít svých jaderných zbraní. V bibli Samson zboří sloupy filištínského chrámu, jehož střecha rozdrtí jeho nepřátele i jeho samého. Židovský stát nikdy nepřiznal, že jaderné zbraně vlastní. Uplatňuje doktrínu takzvané jaderné dvojznačnosti.

Peresova slova, která zveřejnil list Jediot Achronot, už z této "dvojznačnosti" moc nenechávají. Jde o propočítanou indiskreci v době, kdy sílí perspektiva, že jaderné zbraně bude mít Írán?

Ať je tomu jakkoli, izraelský prezident ve filmu mluví o dosud neznámých podrobnostech jaderného dobrodružství, do kterého se židovský stát pustil v 60. letech.

Šimon Peres je jedním z architektů izraelského jaderného programu, který se rozvíjel ve dvou centrech - v Soreku jižně od Tel Avivu a v Dimoně v Negevské poušti. Počáteční rozhodnutí přijal zakladatel izraelského státu David ben Gurion.

"Zpočátku si myslil, že by to mohl být zdroj elektrické energie pro civilní účely. Byl informován, že máme radioaktivní materiál v horkých pramenech Tiberiadského jezera," vysvětluje Peres.

Všichni vědci až na jednoho byli tehdy proti, stejně jako šéfové zahraniční rozvědky Mossad a armády. Myslili si, že "svět to Izraeli nedovolí" a že jaderný program vyčerpá státní finance. Nakonec byl zahájen díky finanční sbírce.

"Myslím, že jsme nakonec na výstavbu reaktorů sebrali sto milionů dolarů, což musí odpovídat víc než miliardě dolarů dnešních," říká Peres. Vysvětluje, že v té době došel k závěru, že Izrael se musí do jádra pustit, protože "jedině to může kompenzovat jeho malou velikost".

"Můj závěr byl," uvádí, "že nemůžeme změnit vůli (Izrael) napadnout, ale že můžeme změnit (svou) schopnost zaútočit. Jinými slovy - můžeme vytvořit to, čemu se říká 'odstrašení'."

Aniž kdy mluví o "jaderné zbrani", Peres upřesňuje, že bylo rozhodnuto budovat reaktor v Soreku veřejně, zatímco ten v Dimuně byl vybudován tajně.

Izraelský prezident konečně odpovídá na otázku, co přesně je jaderná varianta: "Je to skutečnost, že většina našich sousedů, kteří nás chtějí zničit, si myslí, že Izrael může zničit je. Jejich pochyby jsou naše síla."

Podle renomované organizace Sdružení pro kontrolu zbrojení má dnes Izrael arzenál čítající 75 až 200 jaderných zbraní. Ty by podle většiny expertů mohly být použity na třech nosičích: na izraelských balistických střelách Jericho, na bojových letounech F16 a F15 a konečně na raketách, jimiž jsou vyzbrojeny tři ponorky třídy Delfín německé výroby, které Izrael vlastní.

Foto: izraelská armáda a ČTK/AP