Stejný zájem
Společný boj proti terorismu. Irák a Írán chtějí spolupracovat

Írán by chtěl vylepšit spolupráci s Irákem v oblasti bezpečnosti a boje proti terorismu. Během své první oficiální návštěvy Iráku to uvedl íránský prezident Hasan Rúhání. V blízké době je v plánu i vybudování železničního spojení s Irákem, citovala prezidenta bez uvedení dalších podrobností irácká televize.

Obě země spolu kdysi vedly krvavou válku, v posledních letech ale Írán Iráčany podpořil v jejich boji proti takzvanému Islámskému státu (IS), poznamenala agentura AP. Rúháního během třídenní návštěvy doprovázejí vysoce postavení političtí a ekonomičtí představitelé Íránu. Po příletu do Bagdádu ho přivítal irácký ministr zahraničí Muhammad Alí Hakím. V irácké metropoli Rúhání navštívil šíitskou svatyni a následně se setkal se svým protějškem Barhamem Sálihem.

Jak Rúhání řekl novinářům, "stabilní Irák povede ke stabilitě celého regionu". Prezident Sálih íránskému vůdci poděkoval za jejich podporu v boji proti islamistům. "Vítězství, kterého bylo dosaženo proti Islámskému státu v Iráku, bylo důležitým a obrovským vítězstvím. Je však neúplné, protože vymýcení těchto chorobných a vychýlených myšlenek a extremismu vyžaduje soustavnější regionální úsilí a spolupráci," prohlásil irácký prezident.

Rúhání se rovněž setkal s iráckým premiérem Ádilem Ahmadem Mahdím. Rúhání a Mahdí spolu podepsali několik memorand o porozumění, oznámil úřad iráckého premiéra. Jde mimo jiné o dohody týkající se ropy, obchodu, zdravotnictví a budoucího vlakového spojení mezi iráckým městem Basra a íránským hraničním přechodem Šalamša.

Po smrti Husajna se situace uklidnila

Válka mezi Íránem a Irákem, která je řazena k nejkrvavějším konfliktům 20. století, skončila před více než 30 lety. Příměří vstoupilo v platnost 20. srpna 1988. Boje si na obou stranách vyžádaly na milion obětí, materiální škody dosáhly stamilionů dolarů.

Hlavní příčinou války byl dlouholetý spor o hranici v oblasti Šatt al-Arab na soutoku řek Eufrat a Tigris, bohaté na ropu. Na území, o kterém se spolu s ostrovy Abú Músá a Velký a Malý Tumb v Hormuzském průlivu zmiňuje už dohoda z roku 1520, si dělaly nárok obě země. Konflikt nakonec skončil bez jasného vítěze, když obě země stáhly vojáky za hranice uznávané před válkou.

Po svržení iráckého diktátora Saddáma Husajna koaličními silami pod vedením Spojených států na jaře 2003 se irácko-íránské vztahy začaly zlepšovat. Přispěla k tomu zejména skutečnost, že se k moci v Bagdádu tehdy dostala vláda s dominancí šíitů, kteří tvoří většinovou skupinu jak v Iráku, tak i v Íránu.