Vyrůstají v násilí
Syrský exodus: na sedm a půl milionu traumatizovaných dětí

Válka v Sýrii má podle španělského deníku El Mundo podíl na 7,5 milionu traumatizovaných dětí, které žijí za hranicemi Sýrie i uvnitř ní. Tato budoucí generace Syřanů je každodenním svědkem násilí a útrap a často ani nezná nic jiného.

"Narodili se do násilí a asi ani nic jiného v budoucnu praktikovat nebudou," posteskl si Abu Haidar, otec jednoho z tzv. dětí exodu žijících v tureckém táboře Öncüpinar. Z jedenácti tisíc "místních" tvoří více jak polovinu právě děti a mládež.

Ty mezitím pobíhají kolem s puškami a pistolemi vyrobenými ze dřeva a ze železa. Nenáleží jim žádná státní příslušnost, i přes společnost mnoha lidí trpí pocitem osamělosti. Nedostává se jim jídla, postrádají střechu nad hlavou, nemohou navštěvovat školu, protože tam, kde školy jsou, je pro své účely využívají vojáci. Podle organizace Spojených států Save the Children jsou to děti, které mají zaděláno na celoživotní trauma. A není divu, vždyť otřesy, výstřely a strádání jsou tu jejich každodenním chlebem.

Abu Haidar vypráví dál: "Moje maličká, dvouletá dcerka, mi zděšeně běží v ústrety vždy, když slyší výbuchy bomb." Tábor na turecko-syrské hranici alespoň mladým zajišťuje nějaké vzdělání. "Děti sice chodí do školy, ale není snadné zajistit jim v těchto podmínkách patřičnou výuku. Učitelé nemají adekvátní přípravu a děti jsou rozrušené a vystresované," vykresluje situaci jeden z místních mladíků.

"Ty děti zažily neuvěřitelné ztráty, zvlášť co se odchodu rodinných příslušníků týče, jsou nezvykle odolné, ale mezinárodní organizace si toho bude muset začít vážit dřív, než bude příliš pozdě." dodává Stephanie Kim Gee, člen uprchlického programu nevládní organizace Human Rights Watch.

Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky se ohrožení týká celé současné uprchlické generace právě na základě chybějícího zázemí - státní příslušnosti, kdy děti postrádají právní ochranu a účinnost příslušné legislativy. Nejsou po narození registrováni, registraci v Sýrii nepodléhají ani mnohá manželství jejich rodičů. Tudíž mohou čelit v budoucnu mnoha byrokratickým překážkám k získání syrského občanství. Pro představu: od začátku války se v nemocnicích na syrsko-tureckých hranicích narodilo na 200 tisíc dětí.

Nic netrvá věčně

V Turecku se situace do budoucna může změnit. Zatím v rámci registrace funguje dočasná ochrana pro syrské děti, je jim poskytováno bezplatné vzdělávání a také nastávající matky si mohou být jisté bezplatnou nemocniční péčí. Avšak podle organizace Human Rights Watch i v rámci těchto opatření přes více jak 400 tisíc dětí nechodí v Turecku do školy. Zejména z osobních důvodů, kdy jsou nuceny podílet se na chodu celé rodiny.

Lékaři se podivují nad faktem, kolik syrských dětí přichází na svět i navzdory drsným podmínkám války. Výjimkou tu nejsou přespříliš mladé matky - spíše ještě dívky a chudokrevná novorozeňata. Na denním pořádku jsou tu též předčasné porody, předporodní komplikace. Porodník Ömer Dai z porodnice v Kilis upřesňuje, že z celkového počtu odvedených porodů za měsíc u nich v porodnici připadá okolo 75% právě na Syřanky.

Jakákoliv možnost regulace porodnosti se z jejich strany podle něj jeví jako nevítaná. Na základě svých zkušeností vyvozuje, že se na situaci vysoké porodnosti podílí i sociokulturní předpoklad, protože většina rodiček pochází z oblasti severní Sýrie. Zde prý hraje klíčovou roli podvědomá snaha "osídlit" Sýrii let minulých, kde v těchto oblastech přišlo o život na 500 tisíc lidí.