Výstřely, jejichž ozvěna je slyšet dodnes

Zavraždění Johna F. Kennedyho před zhruba 45 lety se stalo velkým traumatem novodobých dějin Spojených států. Zavraždění jeho bratra senátora Roberta F. („Bobyho") Kennedyho před 40 lety se ale stalo historickým zlomem, který má vliv ještě i na současné dění. S Robertem F. Kennedym skončila jedna éra a začala nová epocha, která trvá dodnes. Její konec by mohl přivodit až Barack Obama.

Demokratický kandidát na funkci prezidenta Spojených států Robert F. Kennedy dokončil projev oslavující volební vítězství v kalifornských primárkách a vracel se podzemím hotelu Ambassador v Los Angeles.

Šestnáct minut po půlnoci 6. června 1968 se v chodbě vedoucí k hotelové spižírně vymanil z klubka senátorových přívrženců 24letý Palestinec Sirhan Bishara Sirhan a dvakrát na Kennedyho vystřelil z osmiranného revolveru.

Zatímco se v nepřehledné situaci snažilo několik statečných atentátníka, který mezitím vypálil ještě několikrát, odzbrojit, umírající Kennedy ležel na zemi s hlavou v náručí umývače nádobí Juana Romera.

Obrázek ležícího senátora s růžencem v ruce se později stal stejně symbolickým jako o několik let dříve obrázek salutujícího syna při pohřbu prezidenta Kennedyho. Za necelých 24 hodin senátor zemřel.

Naplnil se tak život politika, do kterého vkládala naděje celá Amerika. Kennedyho politická dráha byla strmá - v roce 1952 debutoval jako manažer kampaně svého staršího bratra Johna (pozdější prezident John F. Kennedy), potom krátce sloužil v podkomisi Senátu vedené nechvalně známým senátorem Josephem McCarthym.

V roce 1960 byl manažerem bratrovi prezidentské kampaně, za což si vysloužil jmenování ministrem spravedlnosti. Po atentátu na Johna Kennedyho Robert rezignoval na svoji funkci a v roce 1964 byl zvolen senátorem za stát New York.

V březnu následujícího roku byl Sirhan, údajně rozlícený Kennedyho podporou Izraele během šestidenní války, odsouzen smrti. Když v roce 1972 stát Kalifornie zrušil trest smrti, byl rozsudek pozměněn na doživotí.

Deník, nalezený v atentátníkově domě a obsahující věty jako „RFK musí být zabit před 5. červnem 1968" mu samozřejmě přitížil.

Jen málokdo si uvědomil, že zmínky o Kennedyho podpoře Izraele se v deníku objevily dříve, nežli byl Kennedyho postoj veřejně znám. Sirhan se u soudu přiznal, ale později své přiznání odvolal a až do roku 1998 se marně dožadoval nového přelíčení.

Dnes žije 64letý palestinský emigrant ve věznici Corcoran State Prison ve střední Kalifornii a pravidelně žádá o podmínečné propuštění, které komise již třináctkrát zamítla. Další žádost přijde na řadu v roce 2011. Sirhan dnes tvrdí, že si z atentátu nic nepamatuje a že byl pravděpodobně pravým pachatelem hypnotizován.

Jak je ve Spojených státech zvykem, brzy se začaly objevovat pověsti o spiknutí. O tom, že Sirhan skutečně střílel, nikdo nepochyboval, nicméně někteří odborníci se nedokázali dopočítat počtu výstřelů nebo stop po kulkách, jiní zase mluví o tom, že podle všech svědků Sirhan střílel na Kennedyho zepředu, zatímco zranění u pravého ucha a pravého podpaží naznačují střelbu z jiné strany.

Navíc pitva ukázala, že smrtící výstřel byl vypálen z bezprostřední blízkosti, zatímco všichni svědkové potvrdili, že se atentátník ke své oběti nikdy nepřiblížil blíž než na vzdálenost půldruhého metru.

Když už to vypadalo, že se o atentátu nic nového nedozvíme, objevila se dosud neznámá audionahrávka, kterou pořídil Stanislaw Pruszynski, a která až do roku 2004 ležela v kalifornských archivech bez povšimnutí. Detailní analýza nahrávky, zveřejněná v únoru 2008, prokázala přítomnost druhého střelce.

Teorie spiknutí se tak dostaly opět na scénu. Lidé si znovu připomněli větu, kterou ve své knize napsal Thomas Noguchi, který z pozice patologa Los Angeles provedl oficiální pitvu: „Existence druhého střelce je stále možná. Proto jsem nikdy neřekl, že Sirhan Sirhan zabil Roberta Kennedyho."

Zatímco nikdo nepochybuje o tom, že Sirhan skutečně střílel, objevují se znovu staré otázky - byli střelci dva? Kdo Sirhana řídil či hypnotizoval? A střílel Sirhan skutečné střely nebo slepé náboje?

Atentát na Bobbyho Kennedyho byl další násilnou událostí šedesátých let, které postupně demoralizovaly americkou veřejnost. Násilí začalo atentátem na Bobbyho bratra Johna Kennedyho, následoval atentát na Martina Luthera Kinga a násilné potlačení demonstrací při Demokratickém kongresu v Chicagu.

Foto: Reuters a AP