Chudí vs. migranti
Bezdomovcům nejvýše útulek, migrantům hezké bydlení?

S možná až milionem migrantů, kteří jen letos dorazí do Německa, roste i napětí na trhu s byty. Zvláště s těmi, které jsou dostupné pro sociálně slabé. Konkurence a třenice mezi nimi a azylanty jsou už předem naprogramované. Negativní emoce proto vyvolal i projekt pěkného bydlení pro uprchlíky v nových řadových domcích v Horní Falci.

Kam s nimi? Jde o jeden z největších bolehlavů, který nyní sužuje německé obce, města, spolkové země i vládu v Berlíně v souvislosti s masami migrantů, kteří se bez ustání valí do země.

Na některých místech už začali úředníci vyhánět dosavadní obyvatele z komunálních bytů a při hledání střechy nad hlavou pro uprchlíky rozjede Hamburk díky nové legislativě nejspíše už v říjnu jako první zabavování soukromých nemovitostí. Pravomoce státu v tomto směru jsou značné.

To jsou však jen nouzová, lokální a dočasná řešení problému, jenž sice není nový, ale který nyní Němcům přerůstá přes hlavu. Usilovně se hledají možnosti a řešení, jak trvale ubytovat nejen statisíce, ale až miliony migrantů, pro něž je SRN útočištěm a zemí zaslíbenou.

Podle Institutu pro výstavbu měst, bytové hospodářství a stavební spoření (IFS) z Berlína chybí letos kvůli rostoucímu počtu migrantů v Německu bydlení pro zhruba 420 tisíc lidí. Pokud jde o zaplatitelné (sociální) byty, nedostává se jich na trhu jen tento rok kolem 700 tisíc.

Už při svém zrodu naivní nápad, že by se žadatelé o azyl měli umísťovat do prázdných paneláků a vylidněných oblastí v bývalé NDR, byl smeten ze stolu.

Z dobrých důvodů. Hrozilo by totiž vytváření ghett s obyvateli, u nichž existuje konfliktní potenciál (mezi migranty je nyní asi 70 procent muslimů) , navíc v místech, kde by pro ně nebyla téměř žádná práce.

Mnozí uprchlíci se nadto vyjadřují ve smyslu, že by se jim bydlení v panelových domech, ve kterých žijí na východě země stovky tisíc Němců, nelíbilo.

V takových chvílích přijdou lidé jako projektový manažer Markus Gildner nadmíru vhod. Přibližně 15 minut jízdy autem od Norimberku, v Sulzbach-Rosenbergu, staví podnikatel komplex řadových domků, v nichž by mělo najít nový domov 60 migrantů. Byť je terčem útoků na sociálních sítích, kde mu spílají do "luxusního azylu", o projekt je velký zájem po celé republice.

S celkem šesti třípatrovými stavbami v jedné řadě chce Gildner dokázat, že stavění nových domů pro uprchlíky je možné a také cenově výhodné. Jak sám zdůrazňuje, pakliže se uprchlíci budou ve svém domově cítit dobře, zlepší to jejich integraci.

První z nich by se sem měli nastěhovat už o Vánocích. Každý ze šesti domků je určen pro deset žadatelů o azyl, každý z nových nájemníků bude mít k dispozici 15 metrů čtverečních plochy. Pro čtyřčlennou rodinu tak bude připraven byt o velikosti 60 metrů čtverečních se dvěma ložnicemi, kuchyní a koupelnou, v přízemí s terasou. Celý pozemek má plochu 2600 metrů čtverečních.

Novostavbám pro uprchlíky dal Gildner, který jimi rád provází návštěvníky a je na svůj nápad viditelně pyšný, zvučný název The Peoples Project. Zdůrazňuje, že nechce jako jiní žraloci na trhu nemovitostí vytřískat na nouzové situaci kolem migrantů co nejvíce peněz. Samozřejmě, také pro něj je to byznys, avšak výhodný pro obě strany. Tou druhou stranou míní stát, s nímž uzavřel smlouvu na pronájem řadových uprchlických domků na deset let. Čtyřiačtyřicetiletý investor koupil příslušný pozemek loni od spořitelny Sparkasse Fürth. Do projektu, který zlevnil řadou nápadů (vynechal třeba nosné stěny, úspora energií), vloží přibližně dva miliony eur (asi 54 milionů korun).

Pro zájemce o něj je lákavá i délka stavby, jež činí zhruba šest měsíců. Je to méně i ve srovnání s nyní častými azylovými kontejnerovými komplexy, u nichž aktuálně jen samo dodání trvá v průměru mezi šesti až devíti měsíci.

Řadové domky pro migranty však nevzbuzují v Sulzbach-Rosenbergu žádné nadšení, zčásti naopak. Místní se jako obvykle bojí poklesu hodnoty svých nemovitostí, růstu zločinnosti a snížení kvality života obecně.

Domorodci si rovněž stěžují, že je předem nikdo neinformoval a že byli postaveni před hotovou věc. Vzdouvaly se emoce, vůči projektu se zformoval protest a podepisovala se proti němu petice. Nejostřejším útokům je však The Peoples Project vystaven na sociálních sítích.

Hovoří se rozhořčeně o luxusu pro azylanty, pro které se najednou našly desítky miliard eur, zatímco na sociálně slabé a potřebné občany prý úřady a stát kašlou. Mnozí Němci nejspíš budou žít hůře než uprchlíci, jimž stát prakticky vše uhradí, aniž by kdy do systému vložili jediný cent. To otravuje společenské klima a představuje sociální třaskavinu...

Kontroverzní a vášnivé diskuse na téma uprchlíci se tak vedle zbytku země vedou i v tomto hornofalckém městečku.