Povodně na Balkáně
Bosna a Srbsko žádají pomoc. Strach z vyplavených min

Srbsko a Bosna, které se potýkají s nejhoršími záplavami za posledních více než sto let, požádaly o mezinárodní pomoc se záchranou přeživších. Velká voda, která si na Balkáně vyžádala přes čtyři desítky obětí, sice začíná opadat, nebezpečí ale podle úřadů trvá. Například v Bosně jsou problémem nejen sesuvy podmáčené půdy, ale také dosud nezlikvidovaná minová pole.

Bosenský ministr pro uprchlíky Adil Osmanović označil povodně za "katastrofické". Za několik uplynulých dní napršelo na Balkáně takové množství vody, které odpovídá souhrnu srážek za tři měsíce. Podle úřadů jsou to nejhorší záplavy za posledních 120 let, kdy se v regionu systematicky zaznamenávají srážky.

Na Balkán již nyní proudí zahraniční humanitární pomoc. Helikoptéry pro evakuaci lidí poskytly například Evropská unie, Rusko či Spojené státy. Česká republika vyslala záchranáře a čerpadla. Srbský premiér Aleksandar Vučić ale nově oznámil, že jeho země potřebuje další pomoc, především dodávky oblečení, jídla a balené vody.

Bosenské úřady vydaly varování před možnými epidemiemi. Obávají se, že rostoucí teploty a tlející mršiny zvířat mohou přispět k šíření žloutenky a tyfu. Klíčové je proto zajištění dodávek nezávadné vody.

S nouzovou úpravou vody pomůže obyvatelům Bosny i Česká republika, která prozatím poskytla více než 1100 balíčků první pomoci a nouzového přežití. Jejich součástí jsou lékárničky, prostředky na úpravu vody a také potraviny. Kromě toho přímo v Srbsku působí čeští hasiči a v Bělehradě český expert na řešení mimořádných situací.

Obzvláště tvrdě povodeň postihla severovýchod Bosny. V nejhůře zasažených oblastech žije asi milion lidí, tedy více než čtvrtina obyvatel této země. Sesuvy podmáčené půdy a voda navíc ohrožují minová pole z občanské války v první polovině 90. let. Minových polí v Bosně nadále zůstává přes 9400, rozmístěno je na nich asi 120 tisíc náloží.

V Srbsku se mezitím vojákům, záchranářům a dobrovolníkům podle všeho podařilo uchránit největší elektrárnu v zemi, kterou ohrožovala rozvodněná Sáva. Zařízení v Obrenovaci u Bělehradu, které pokrývá polovinu srbské spotřeby elektrické energie, nyní chrání několikakilometrový val. Na jeho výstavbu padlo 60 tisíc pytlů s pískem.

"Elektrárna je nyní v bezpečí. Udělali jsme, co jsme mohli. Nyní je to v rukou božích," řekla Djina Trišovičová ze státní elektrárenské společnosti EPS. Část komplexu je z preventivních důvodů odstavena, pokud by voda zábrany překonala, musela by být uzavřena celá elektrárna.

Uchránit se podařilo také další velkou uhelnou elektrárnu ve městě Kostolac na východě Srbska, kde vodu z rozvodněné řeky Mlava odvádí do Dunaje nově zbudovaný kanál.

Počet obětí a rozsah škod povodní na Balkáně prozatím není přesně znám. Odhaduje se, že v Bosně si voda vyžádala nejméně 30 životů. Srbsko zvýšilo dosavadní bilanci ze 17 na 19 mrtvých a jednu oběť hlásí Chorvatsko.