Norský terorista
Breivik znovu před soudem, při příchodu hajloval

Soud v Norsku začal projednávat stížnost teroristy Anderse Behringa Breivika, který kvůli podmínkám svého věznění zažaloval stát za porušování lidských práv. Pravicový extremista, který si odpykává jednadvacetiletý trest vězení za zabití 77 lidí při útocích z roku 2011, si stěžuje mimo jiné na používání pout, omezování korespondence, pravidelné prohlídky cely či izolaci od ostatních trestanců. Breivik se hned při příchodu před soud uvedl nacistickým pozdravem.

Soud se koná v tělocvičně ve věznici Skien, kde je Breivik zavřen. Proces by měl trvat do pátku a sám Breivik má vypovídat zhruba tři hodiny ve středu. Slyšení provázejí přísná bezpečnostní opatření; média nebudou mít povoleno vysílat Breivikovo svědectví. Soud se totiž obává, že by svou výpověď mohl zneužít k propagaci radikálních postojů, a ohled bere také na pozůstalé obětí. Breivik předvolal dva svědky, vězeňskou psychiatričku a představitelku úřadu ombudsmana, která má na starosti případy mučení a špatného zacházení. Verdikt má padnout zhruba za měsíc.

Sedmatřicetiletý Breivik obviňuje norskou vládu z porušení dvou článků evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, které se týkají mučení a práva na soukromí a rodinný život a korespondenci.

Norská generální prokuratura nicméně trvá na tom, že podmínky, které má Breivik ve věznici, "jsou v mezích toho, co Úmluva povoluje". Podle prokuratury vězeňské úřady jednají s Breivikem lidsky a s důstojností i přes krutost jeho činů. Prokuratura rovněž připomíná, že v manifestu, který terorista sepsal krátce před útoky, Breivik uvádí, že "věznice je ideální místo pro verbování stoupenců".

Breivik může v káznici využívat tři místnosti - jednu ke spaní, druhou ke studiu a třetí ke cvičení. V cele má k dispozici televizi, PlayStation, počítač, ale nikoli přístup na internet. Ke cvičení může využívat i vězeňský dvůr. Úřady také Breivikovi nedávno povolily zahájit korespondenčně studium mezinárodních vztahů na univerzitě v Oslu, nově má prý dovoleno také vařit si vlastní jídlo a prát si prádlo.

Breivik se objevil na veřejnosti poprvé od procesu v roce 2012, kdy ho soud za terorismus poslal na 21 let do vězení. To je nejvyšší jednorázový trest, který je v Norsku možné uložit, lze ho ale prodlužovat až na doživotí. Breivik - s hladce vyholenou hlavou a v tmavém obleku - svého příchodu do improvizované soudní síně ihned využil k demonstraci svých extremistických názorů. Jakmile mu policisté sundali pouta, obrátil se k novinářům a zvedl pravici k nacistickému pozdravu.

Izolace má prý negativní vliv na Breivikovo psychické zdraví

Breivikův obhájce Øystein Storrvik tvrdí, že jeho klient trpí depresemi a cítí se osamělý, protože nemá kontakt s nikým jiným než se zaměstnanci věznice. I se Storrvikem musí komunikovat přes sklo. "Jednou z hlavních věcí, kterou se (Breivik) chtěl ve vězení zabývat, bylo studium, ale s tím nyní skončil. Domnívám se, že to je známka toho, že izolace má negativní vliv na jeho psychické zdraví," řekl před zahájením procesu Storrvik.

Pokud soud rozhodne, že podmínky Breivikova věznění jsou příliš přísné a porušují lidská práva, může nařídit jejich zmírnění. Jestliže soud Breivikovy stížnosti zamítne, mohl by se jeho obhájce Storrvik obrátit na Evropský soud pro lidská práva.

Ve věznici Skien je Breivik držen od roku 2013, předtím pobýval v káznici Ila poblíž Osla. Také tam si stěžoval na "nehumánní" podmínky, například na to, že je jeho cela málo vyzdobená a že z ní nemá výhled ven. Káva se mu zdála studená, na chleba prý dostával málo másla a neměl dovoleno používat hydratační krém.

Breivik na konci července 2011 ve vládní čtvrti v Oslu odpálil nálož, která připravila o život osm lidí. Krátce nato postřílel 69 členů letního tábora sociálnědemokratické mládeže na nedalekém ostrově Utöya.