Další vývoj
Brexit: jaké jsou možné scénáře? Mluví se i o novém referendu

Britskou premiérku Theresu Mayovou čeká v úterý 11. prosince složitý úkol: prosadit dohodu o odchodu Británie z EU i politickou deklaraci o budoucích vztazích ve skepticky naladěném britském parlamentu. A v médiích se již objevují možné scénáře dalšího vývoje, pokud britský parlament dohodu neschválí.

Možnost druhého referenda

Mayová několikrát možnost druhého referenda důrazně odmítla. Zářijový sjezd opozičních labouristů ale přijal usnesení o brexitu, kterým mimo jiné ponechává ve hře druhé referendum o členství v EU jako možnost pro případ, že Mayová nebude schopna finální dohodu s Bruselem prosadit v parlamentu. Do března 2019 ale zbývají jen čtyři měsíce, což na přípravu referenda s dostatečnou kampaní před hlasováním poskytuje už jen velmi málo času. Není také jasné, jak by v takovém případě zněla otázka. Zda zvrátit brexit jako takový, zda by se Britové měli vyjádřit k dohodě dojednané premiérkou Mayovou, či zda by chtěli její úpravy.

Předčasné volby

Mayová předčasné volby odmítá, labouristé by v případě odmítnutí dohody parlamentem předčasné volby požadovali. "Nejpravděpodobnější je, že vláda by se následně (po odmítnutí dohody) zhroutila a měli bychom volby, ve kterých by, doufám, lidé v této zemi vybrali jinou vládu, která by to se vztahem s Evropou a s ochranou obchodu myslela vážně," řekl labouristický šéf Jeremy Corbyn. S blížícím se termínem vystoupení Británie z EU v březnu příštího roku by ale podle politologů bylo velice těžké stihnout do té doby předčasné volby uspořádat. Řádné volby se mají konat v roce 2022.

Prodloužení lhůty

Článek 50 Smlouvy o EU uvádí, že každá členská země se může rozhodnout z EU odejít, a stanoví, že stát přestává být členem dva roky poté, co toto rozhodnutí oznámí Evropské radě. Británie formálně oznámila EU záměr odejít 29. března 2017, z unie by tedy měla odejít 29. března 2019. Termín ale může být prodloužen, pokud se na tom po dohodě s Británií jednomyslně shodnou všechny země EU.

Setrvání Británie v EU

Premiérka Mayová ve čtvrtek 6. prosince prohlásila, že ve hře je stále i možnost, že Británie z Evropské unie vůbec neodejde. Pokud dohodu, kterou vyjednala s Bruselem, poslanci neschválí, může podle ní země odejít zcela bez dohody, ale může také v EU zůstat. "Jsou zde tři možnosti: jednou je opustit Evropskou unii s dohodou... dalšími dvěma jsou ty, že ji opustíme bez dohody a že nebudeme mít vůbec žádný brexit," řekla Mayová rádiu BBC. Soudní dvůr EU také ve čtvrtek 6. prosince oznámil, že den před hlasováním britských zákonodárců zveřejní svou odpověď na otázku, zda může Británie jednostranně stáhnout své oznámení o odchodu z EU.

Odchod Británie z EU bez dohody

Pokud dohoda o vystoupení nebude ratifikována, nastane situace označovaná jako "tvrdý brexit". Británie přestane být členským státem EU a okamžitě pro ni přestane platit unijní právo. Vzájemné obchodní vztahy a cla se začnou řídit pravidly Světové obchodní organizace (WTO), což může znamenat výrazné narušení dosud volného pohybu zboží všeho druhu. Nebude existovat žádné přechodné období.

Podle německého ekonomického institutu IW by tvrdý brexit mohl srazit obchod mezi EU a Británií na polovinu. Institut po zohlednění struktury vzájemné obchodní výměny a pravidel WTO předpokládá, že EU by v případě takzvaného tvrdého brexitu mohla na britské zboží uvalit cla v průměrné výši 2,8 procenta, zatímco britská cla na zboží z EU by mohla činit v průměru 3,6 procenta. Při současné úrovni vzájemné obchodní výměny by nová cla pro firmy z EU znamenala dodatečné náklady přes deset miliard eur (258 miliard Kč) ročně. V případě britských podniků by tyto náklady přesahovaly pět miliard eur ročně. Podle MMF by "tvrdý" brexit způsobil škody odpovídající zhruba 1,5 procentu britského hrubého domácího produktu. Odchod Británie z EU by mohl podle expertů také například ohrozit policejní spolupráci v boji proti terorismu. Londýn by totiž mohl ztratit neomezený přístup do celoevropských databází.

Krach dohody o vystoupení bude znamenat, že na občany zemí EU bude okamžitě pohlíženo jako na občany kterékoli jiné země, a Británie by se nejspíš necítila vázána povinností doplatit své závazky do unijního rozpočtu. A Irsko a Severní Irsko by zároveň bylo odděleno vnější hranicí EU se všemi souvisejícími komplikacemi a kontrolami a hrozbami pro mír v Ulsteru.

Existuje ale navíc řada oblastí, kde nejsou vůbec žádné mezinárodní smlouvy či předpisy, jenž by mohly provizorně upravovat vztah mezi EU a Británií. Týká se to například letecké dopravy, která by mezi Británií a zbytkem EU mohla být po tvrdém brexitu zcela přerušena.