Británie vs. EU
Brexit: ve hře je referendum, volby, hrozí odchod bez dohody

Premiéři a prezidenti 27 zemí Evropské unie v neděli podpořili návrh dohody o odchodu Británie z EU i politickou deklaraci o budoucích vztazích. O smlouvě bude nyní jednat europarlament, zřejmě v lednu, a po jeho souhlasu se očekává, že dokument oficiálně potvrdí Rada EU, tedy členské země bloku. Na britské straně už s textem dohody souhlasila - byť za cenu několika rezignací - britská vláda. Premiérku Theresu Mayovou ale ještě čeká složitý úkol: prosadit smlouvu ve skepticky naladěném britském parlamentu. A v médiích se již objevují spekulace, co by se mohlo stát v případě, že britský parlament dohodu neschválí.

HLASOVÁNÍ
V 650členné komoře může hlasovat 639 poslanců - podle pravidel totiž nehlasují předseda a tři místopředsedové; sedm členů irského republikánského hnutí Sinn Féin se parlamentní práce neúčastní.

V Dolní sněmovně musí tedy Mayová pro prosazení dohody získat mezi 639 poslanci prostou většinu 320 mandátů. Mayová se aktuálně opírá o 314 aktivních konzervativců a další dva, kteří byli za stranu zvoleni, nicméně následně vyloučeni z klubu konzervativců v parlamentu.

Vláda Mayové dosud využívala podpory malé severoirské Demokratické unionistické strany (DUP) s deseti poslanci. Šéfka DUP Arlene Fosterová ale prohlásila, že její strana bude hlasovat proti "rozvodové dohodě" prosazované premiérkou.

Konzervativní stranu názory na brexit rozdělují, neboť část konzervativců žádá naprosté odloučení od unijních struktur, což dohoda nepřináší. Skupina European Research Group (ERG) v rámci Konzervativní strany vedená poslancem Jacobem Reesem-Moggem tvrdí, že 80 konzervativních poslanců je připraveno dohodu odmítnout. Předpokládá se ale, že počet konzervativních poslanců, kteří budou hlasovat proti, bude díky vnitrostranickému vyjednávání i nátlaku výrazně menší.

Odmítavě se ke zveřejněnému návrhu dohody vyjádřili i Liberální demokraté, Zelení a waleská strana Plaid Cymru, kteří mají celkem 17 mandátů. Proti jsou i poslanci Skotské národní strany (SNP), kterých je 35. To pro Mayovou znamená, že se neobejde bez pomoci opozičních labouristů, kteří mají 255 aktivních poslanců. Jejich šéf Jeremy Corbyn tento měsíc zopakoval, že jeho strana předloženou dohodu v parlamentu nepodpoří, zároveň prý nedopustí odchod země z EU bez dohody. Jak, to ale Corbyn nevysvětlil. Požaduje další jednání o dohodě. Labouristé přitom také nejsou v otázce brexitu jednotní.

MOŽNOST DRUHÉHO REFERENDA
Mayová několikrát možnost druhého referenda důrazně odmítla. Zářijový sjezd opozičních labouristů ale přijal usnesení o brexitu, kterým mimo jiné ponechává ve hře druhé referendum o členství v EU jako možnost pro případ, že Mayová nebude schopna finální dohodu s Bruselem prosadit v parlamentu. Do března 2019 ale zbývají jen čtyři měsíce, což na přípravu referenda s dostatečnou kampaní před hlasováním poskytuje už jen velmi málo času. Není také jasné, jak by v takovém případě zněla otázka. Zda zvrátit brexit jako takový, zda by se Britové měli vyjádřit k dohodě dojednané premiérkou Mayovou, či zda by chtěli její úpravy.

PŘEDČASNÉ VOLBY
Mayová předčasné volby odmítá, labouristé by v případě odmítnutí dohody parlamentem předčasné volby požadovali. "Nejpravděpodobnější je, že vláda by se následně (po odmítnutí dohody) zhroutila a měli bychom volby, ve kterých by, doufám, lidé v této zemi vybrali jinou vládu, která by to se vztahem s Evropou a s ochranou obchodu myslela vážně," řekl labouristický šéf Jeremy Corbyn. S blížícím se termínem vystoupení Británie z EU v březnu příštího roku by ale podle politologů bylo velice těžké stihnout do té doby předčasné volby uspořádat. Řádné volby se mají konat v roce 2022.

PRODLOUŽENÍ LHŮTY
Článek 50 Smlouvy o EU uvádí, že každá členská země se může rozhodnout z EU odejít, a stanoví, že stát přestává být členem dva roky poté, kdy toto rozhodnutí oznámí Evropské radě. Británie formálně oznámila EU záměr odejít 29. března 2017, z Unie by tedy měla odejít 29. března 2019. Termín ale může být prodloužen, pokud se na tom po dohodě s Británií jednomyslně shodnou všechny země EU.

ODCHOD BRITÁNIE Z EU BEZ DOHODY
Pokud dohoda o vystoupení nebude ratifikována, nastane situace označovaná jako "tvrdý brexit". Británie přestane být členským státem EU a okamžitě pro ni přestane platit unijní právo. Vzájemné obchodní vztahy a cla se začnou řídit pravidly Světové obchodní organizace (WTO), což může znamenat výrazné narušení dosud volného pohybu zboží všeho druhu. Nebude existovat žádné přechodné období.

Podle německého ekonomického institutu IW by tvrdý brexit mohl srazit obchod mezi EU a Británií na polovinu. Institut po zohlednění struktury vzájemné obchodní výměny a pravidel WTO předpokládá, že EU by v případě takzvaného tvrdého brexitu mohla na britské zboží uvalit cla v průměrné výši 2,8 procenta, zatímco britská cla na zboží z EU by mohla činit v průměru 3,6 procenta. Při současné úrovni vzájemné obchodní výměny by nová cla pro firmy z EU znamenala dodatečné náklady přes deset miliard eur (258 miliard Kč) ročně. V případě britských podniků by tyto náklady přesahovaly pět miliard eur ročně. Podle MMF by "tvrdý" brexit způsobil škody odpovídající zhruba 1,5 procentu britského hrubého domácího produktu. Odchod Británie z EU by mohl podle expertů také například ohrozit policejní spolupráci v boji proti terorismu. Londýn by totiž mohl ztratit neomezený přístup do celoevropských databází.

Krach dohody o vystoupení bude znamenat, že na občany zemí EU bude okamžitě pohlíženo jako na občany kterékoli jiné země, a Británie by se nejspíš necítila vázána povinností doplatit své závazky do unijního rozpočtu. A Irsko a Severní Irsko by zároveň bylo odděleno vnější hranicí EU se všemi souvisejícími komplikacemi a kontrolami a hrozbami pro mír v Ulsteru.

Existuje ale navíc řada oblastí, kde nejsou vůbec žádné mezinárodní smlouvy či předpisy, jenž by mohly provizorně upravovat vztah mezi EU a Británií. Týká se to například letecké dopravy, která by mezi Británií a zbytkem EU mohla být po tvrdém brexitu zcela přerušena.