Odchod z EU
Britové v cizině se obávají situace po brexitu

Blížící se brexit, především jeho neřízená podoba nebo situace po konci přechodného období v prosinci 2020 v případě odchodu s dohodou, znepokojuje Brity žijící ve Francii a Španělsku. Nejvíce se obávají o právo na trvalý pobyt či práci, značná část doufá, že jim Británie nepřestane vyplácet důchody. Ačkoli vlády obou zemí ujišťují o své přinejmenším přechodné vstřícnosti, nevyhnou se Britové značným komplikacím.

Podle statistiků žije ve Francii okolo 150 tisíc občanů Spojeného království, ve Španělsku zhruba dvakrát tolik. V obou zemích vlastní britští rezidenti, mezi nimiž je přibližně každý druhý v důchodovém věku, řadu nemovitostí.

Ve Francii významně vzrostl počet Britů, kteří získali místní občanství. Od roku 2017 jich bylo více než 1500, což je čtyřikrát tolik než v roce 2015, tedy rok před referendem o EU.

"Nejvíce dotazů dostáváme ohledně procesu zajišťujícího právo pobytu, důchodů, zdraví a práce," řekl v místním tisku mluvčí britského velvyslanectví. Uvedl, že Británie nadále bude Britům ve Francii vyplácet důchody a stejně tak bude pokračovat systém, v jehož rámci Británie proplácí Francii zdravotní péči o své penzisty a naopak. Francouzů žije ve Spojeném království zhruba 300 tisíc. Paříž podle mluvčího ujistila, že pro Brity svůj pracovní trh neuzavře, ale v případě některých profesí panují nejasnosti podobně jako při řešení trvalého pobytu.

"Mnoho z nás odešlo, další se snaží prodat své domy. Jiní ještě váhají. A pak jsou tu ti, jako například já, kteří požádali o naturalizaci... Nemáme na výběr. Francii máme rádi, chceme tu jen žít v klidu," řekla serveru actu.fr Sue Taylorová, bývalá učitelka francouzštiny a nyní členka městské rady v bretaňské obci Le Cambout.

Britové musejí například počítat s tím, že si budou muset po brexitu zažádat o novou pobytovou kartu a jejich britský řidičský průkaz už ve Francii platit nebude. Stejně tak nebudou moci volit a být voleni. Ti, kdo bydlí mimo Británii už více než 15 let, navíc ztratí právo volit i ve své vlasti.

Situací v případě brexitu bez dohody se nedávno zabývala francouzská vláda. Podle deníku Le Figaro se například zavázala, že Britové bez příjmů žijící ve Francii budou po dobu jednoho roku dostávat příslušnou sociální dávku. Stejně tak budou mít podle vládního komuniké po dobu dvou let nárok na zdravotní péči. Vláda také hodlá přijmout neupřesněná opatření týkající se výkonu povolání.

Dokument však zdůrazňuje, že zmíněná opatření budou platit jen v případě, že se stejného zacházení dostane Francouzům žijícím ve Spojeném království, a pokud tomu tak nebude, mohou být okamžitě odvolána.

Začátkem března schválil podobné nařízení i kabinet v Madridu, který slíbil Britům zaručit právo na trvalý pobyt a práci nejméně do konce příštího roku. I Španělsko si vymínilo, že vstřícné opatření vstoupí v platnost, pouze pokud Londýn zaručí stejná práva pro přibližně 150 tisíc Španělů žijících v Británii. Madrid přitom zdůraznil, že zásadní je pro něj blaho zhruba devíti tisíc Španělů, kteří denně přejíždějí hranici při cestě za prací v Gibraltaru.

Oba státy se mimo jiné rovněž dohodly na tom, že Britové trvale žijící ve Španělsku a naopak budou moci nadále volit v komunálních volbách.

Velké posuny zato vyvolává případný neřízený brexit na španělském realitním trhu, neboť se Britové začali obávat, že přinese zásadní znehodnocení jejich měny.

"Většina mých klientů jsou v současnosti Skandinávci, Francouzi či Nizozemci. Už ne Britové," řekla televizi Euronews realitní agentka Sharen Hitchocková, které v posledních dvou letech výrazně ubylo britských zájemců o španělské nemovitosti.