Byrokratický spánek
Co je s migranty, kteří v Evropě před časem zažádali o azyl

Většina z 2,2 milionu migrantů, kteří v letech 2015 a 2016 přišli do Evropy, na konci tohoto období stále čekala na vyhodnocení svých žádostí o azyl. Jen tři procenta běženců pak po zamítnutí žádosti vrátily evropské úřady zpět do domovských zemí, zjistil výzkum nezávislého washingtonského institutu Pew Research Center. V Evropě tak podle zprávy institutu na konci roku 2016 žilo na 1,1 milionu osob v byrokratickém "limbu".

Většina migrantů v minulých dvou letech hranice EU překonala v Řecku či Itálii, mnozí však poté pokračovali v cestě a hledali útočiště v Německu či skandinávských zemích, přičemž 40 procent se svými žádostmi o azyl uspělo. Naopak budoucnost 52 procent osob byla na konci sledovaného období stále nejasná. Více než polovina (53 procent) běženců pocházela ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku, tedy zemí zmítaných ozbrojenými konflikty.

Jejich nejčastějším cílem bylo Německo, kde zažádalo o azyl 1,090 tisíc osob, přičemž Berlín si s náporem žádostí poradil velmi dobře, uvedla zpráva institutu. Podle Pew zde čekalo na rozhodnutí na konci loňského roku 49 procent žadatelů, tedy asi 530 tisíc osob. Nadprůměrnou efektivitu prokázaly také úřady ve Švédsku, Belgii, Nizozemsku a Itálii, která vyřídila 72 procent žádostí.

Na opačném konci hodnocení skončilo podle institutu Maďarsko s jasně protiuprchlickou vládou, kde ke konci roku 2016 čekalo na posouzení žádostí 94 procent ze 70 tisíc příchozích. Za evropským průměrem pak skončilo také Řecko, Španělsko, Francie, Rakousko či Británie.

Zpráva Pew uvádí, že nový domov v Evropě našlo v minulých dvou letech 885 tisíc migrantů, naopak pouze 75 tisíc lidí žadatelů bylo po zamítnutí odesláno zpět do země původu. Dalších 100 tisíc běženců, jimž nebylo uděleno povolení k pobytu, podle Pew mohlo zůstat v Evropě nelegálně, požádalo o určitou formu přistěhovaleckého statusu nebo z Evropy odešlo vlastními prostředky.

V České republice v letech 2015 a 2016 podle údajů odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra zažádalo o mezinárodní ochranu 3003 osob, přičemž úřady rozhodly ve 2797 případech. Azyl dostalo v tomto období pouze 219 osob, tedy méně než deset procent. Doplňkovou ochranu, která se na rozdíl od azylu uděluje na předem stanovenou dobu, přiznalo ministerstvo 701 osobám. Více než třetinu žadatelů tvořili občané Ukrajiny.