Očima Ivana Motýla
Čtrnáct nácků ve slovenském parlamentu. Proč?

Lidová strana Naše Slovensko předáka Mariana Kotleby vsadila na pochybené hodnoty klerofašistického slovenského státu z let 1939 až 1945. "V boji za Boha a národ teď budeme pokračovat v parlamentu," prohlásil Kotleba po svém volebním úspěchu. Slovensko je šokováno.

Banskobystrický župan Marian Kotleba usedne v parlamentu hned s třinácti dalšími extremisty spojovanými s neonacismem. Voliči ocenili, že Kotlebovu stranu v tradiční katolické zemi podpořili i někteří římskokatoličtí kněží. Důvodů, proč jeho extremistické seskupení Kotleba - Lidová strana Naše Slovensko tak nečekaně uspělo, je více. Vůdce strany především neustále tlačí na pilu, to je vůbec jeho nejzásadnější program, jenž z něho po víkendu udělal předsedu jedné z parlamentních stran. Demokracii totiž Kotleba škodí tak často, že na to společnost nestačí adekvátně a včas reagovat. Tu vyvěsí na sídlo župana v Banské Bystrici černé vlajky zrovna v den výročí vypuknutí protinacistického Slovenského národního povstání, ale než jeho výsměch boji za svobodu z roku 1944 prošetří policie, už Kotleba sám podává trestní oznámení. Třeba na organizátory výstavy, která adoruje hrdiny, již za války zachraňovali slovenské Židy před transporty do Osvětimi. Podle Kotleby je to zakázaná propagace sionismu.

Kotlebovců, jak se jim na Slovensku říká, je všude plno a štrádují od Bratislavy po Košice pod heslem "Dušu svoju porúčam Bohu, srdce národu a s telom si robte, čo chcete". Tahle slova totiž po válce pronesl na smrt odsouzený prezident samostatného Slovenska Jozef Tiso, když ho vedli k šibenici coby válečného zločince, jenž do nacistických lágrů vydal na 60 tisíc slovenských Židů a tvrdě potlačil právě Slovenské národní povstání, když k jeho likvidaci přizval německou armádu. Klerofašismus se zdál být donedávna termínem, který už budeme znát jen z učebnic a v Čechách ho možná v jedné větě občas zmíní nějaký ten zanícený učitel dějepisu, jenž je ochoten studentům říci i něco o dějinách sousedního Slovenska. Bohužel, Kotlebovi se dávné spojení "nácků" s "flanďáky" daří oživovat a jeho první veřejné poděkování voličům proto zní jako z roku 1940: "Děkuji za vaše hlasy. Společně jsme to dokázali. V boji za Boha a národ teď budeme pokračovat v parlamentu."

Časopis Rodobrana, který je hlásnou troubou Kotlebovy strany, se už několik týdnů před volbami chvástal rozhovory s voliči, kteří opouštěli tradiční Křesťansko demokratické hnutí (KDH) a nechali se slyšet, že v Boha se lépe věří u Kotleby. V katolické zemi to nejsou slova do větru, Kotlebu navíc před volbami podpořili i konkrétní římskokatoličtí kněží, třeba farář Ignác Juruš z jedné farnosti nedaleko Trnavy. Tito duchovní tak své ovečky vyzvali k hlasování pro stranu, za níž do parlamentu kandidoval třeba Marián Magát, jenž na sociálních sítích otevřeně obdivoval přímo Adolfa Hitlera. Další kněží navíc s kotlebovci pochodují po slovenských městech na společných akcích, které vyzývají k zakázání umělých potratů. Nenarozený, ale počatý život je pro obě skupiny svatý, jinak je tomu s Romy a migranty. Přímo na hejtmanství v Banské Bystrici se až do 2. března podepisovala petice proti uprchlíkům, jež byla o den později předána Úřadu vlády s víc než 50 tisíci jmény. "Pomáháte tak zachránit Slovensko před zkázou," poděkoval Kotleba signatářům a znova líčil údajné peklo, jaké teď vládne v Německu: "Imigranti tam demolují ulice a vypalují kostely." O kostely jde Kotlebovi především a je dost pravděpodobné, že i tato petice způsobila odliv věřících od KDH, které se nakonec do parlamentu vůbec nedostalo.

Když jsem před volbami připravoval na Slovensku reportáž pro časopis TÝDEN, setkal jsem se v městečku Levice s předsedou okresní pobočky Lidové strany Naše Slovensko a zároveň kandidátem do parlamentu Štefanem Juríkem. Ten mi vrazil do ruky letáček, v němž se píše, že "Slovensko ohrožuje brutální a neustále se stupňující cikánský teror", kterému policie nedokáže zabránit. Kotleba by to prý samozřejmě dokázal. Ačkoli Lidová strana Naše Slovensko v předvolebních průzkumech propadala a měla dostat hlasy maximálně dvou procent Slováků, Jurík měl jasno: "Manipulace. Máme jiné průzkumy, podle kterých získáme až 21 procent hlasů." Tak moc to naštěstí nebylo, ale i získaných osm procent hlasů je největším překvapením víkendového hlasování.

Takzvaně bojovat za Boha a národ, proti cikánům, imigrantům i nezávislé kultuře teď bude v parlamentu čtrnáct kotlebovců, z nichž část ráda jezdí i na mítinky českých neonacistů organizovaných Dělnickou stranou sociální spravedlnosti (DSSS). Teď už ale čeští kriminalisté pověření bojem s extremismem nebudou sledovat jen slovenské nácky, na mítinky totiž přijedou slovenští parlamentní poslanci s imunitou. Je to přinejmenším varovný vzkaz českým  voličům, co se stane, když se na volby vykašle 41 procent občanů, jak se tomu v sobotu stalo na Slovensku.