Mnozí Britové by rádi v dnešku viděli čas zúčtování. Zúčtování s expremiérem Tonym Blairem, který v Londýně stanul před výborem pro vyšetřování irácké války. Zodpovídá se ze sporné invaze proti režimu Saddáma Husajna.
Blairova pokání se ale jeho kritici nejspíše nedočkají, poznamenává téměř jednohlasně britský tisk. Právě média ale na výbor vyvíjejí největší tlak. Žádají skalp bývalého politika z Downing Street č. 10.
Páteční slyšení je zřejmě poslední velkou příležitostí, jak z Blaira vymámit veřejné doznání vlastních chyb ohledně útoku na Irák roku 2002. „Lid proti Blairovi" mohlo by se také jmenovat jeho vystoupení před komisí. Podle průzkumů považuje každý čtvrtý Brit expremiéra za válečného zločince.
Teroristické útoky 11. září 2001 ve Spojených státech dramaticky změnily pohled Británie na riziko, jež představoval tehdejší irácký režim Saddáma Husajna, řekl před výborem Blair.
ČTĚTE TAKÉ: Británie: komise chce grilovat politiky kvůli Iráku
Britští vojáci s pěti patronami do války se Saddámem
Britští diplomaté: Invaze do Iráku byla nezákonná
Do 11. 9. se Británie i USA vůči Iráku držely politiky sankcí a "zadržování", řekl Blair. "To se dramaticky změnilo po teroristických útocích v USA," pokračoval. Jeden z členů komise mu připomněl, že Saddámův Irák neměl s teroristickými útoky na USA naprosto nic společného.
Podle Blaira se ale po 11. září zcela změnilo hodnocení rizika, jaké Irák představuje. Nebyl to jen názor Američanů, ale také Británie a můj vlastní, dodal bývalý premiér.
Blair zdůraznil, že rozhodnutí jít do války nebylo "podvodem, lží nebo konspirací". "Nakonec šlo o úsudek a rozhodnutí, zda Irák představuje riziko," prohlásil Blair. "Rozhodl bych se tak znovu."
USA a Británie se ale podle něj zaměřily na Irák po 11. září proto, že opakovaně porušoval rezoluce Rady bezpečnosti OSN a zbraně hromadného ničení používal proti vlastnímu obyvatelstvu a ve válce s Íránem v 80. letech. Při rozhodování o válce nebyla také pro Blaira důležitá jen hrozba zbraní hromadného ničení, ale také povaha režimu, který byl v případě Iráku "brutální a utlačovatelský".
Přes nejasné zpravodajské informace Blair zdůraznil, že byl "mimo jakoukoli pochybnost" přesvědčen, že Irák vyvíjí zbraně hromadného ničení. Blair použil tuto formulaci ve vlastní předmluvě ke zprávě ze září 2002 shrnující názor zpravodajských služeb na irácké nebezpečí.
"Skutečně jsem si to myslel," řekl a poznamenal, že tehdy nikdo nepochyboval o tom, že Bagdád takové zbraně má. Saddám prý měl také "jasný záměr obnovit programy" vývoje zbraní hromadného ničení.
Ve Spojených státech zahynulo kolem tří tisíc lidí a kdyby teroristé mohli, tak by jich podle Blaira zabili 30 tisíc. "Uvědomili jsme si, že v této záležitosti nemůžeme podstupovat žádné riziko," zdůraznil a připomněl možnost, že teroristé mohli získat zbraně hromadného ničení ze zemí jako Irák, Írán, KLDR nebo Libye.
Vystoupení Blaira můžete sledovat živě ZDE (stránky Guardianu)
Blairovo vystoupení vyvolává v Británii ohromnou pozornost a emoce. Blair a tehdejší americký prezident George Bush zdůvodňovali invazi do Iráku v roce 2003 hrozbou iráckých zbraní hromadného ničení, které se ale nakonec nenašly. Irácká válka rozdělila Británii a pro část Britů se kvůli ní Blair stal jedním z nejvíce nenáviděných politiků.
Také dnes se sešlo před budovou, kde Blair vypovídá, asi 200 demonstrantů. Blair dorazil do budovy takřka nezpozorován více než hodinu před začátkem slyšení - na rozdíl od předcházejících politiků, kteří k minulým slyšením přijížděli těsně před jejich začátkem. V hledišti dnes také sedí asi 40 příbuzných některých ze 179 britských vojáků, kteří v Iráku padli. Média předem spekulovala, jaké rodiny mrtvých vojáků připraví Blairovi uvítání.
Od Blaira stran irácké války postupně odpadávala většina jeho dříve loajálních kolegů a spolupracovníků. Loajální na sto procent zůstali jen dva jeho blízcí důvěrníci, uvádí britský tisk. Píárový poradce Alastair Campbell a šéf jeho štábu Jonathan Powel. Ostatní, hlavně diplomaté, se snažili během let sami sebe očistit.
Omluvy se země od Blaira nedočká, předvídá jeho biograf Anthony Seldon. Podle něj se ale omlouvat nemusí. Stačilo by, kdyby alespoň přestal sám sebe obhajovat.
Foto: ČTK/AP a Profimedia
