Žluté vesty
Dary na Notre-Dame vyvolávají ve Francii debatu

Závratná výše darů, které přislíbili jednotlivci i společnosti na obnovu pařížské katedrály Notre-Dame po ničivém požáru, vyvolala ve Francii debatu o "selektivní štědrosti". Země se už pět měsíců potýká s protesty hnutí takzvaných žlutých vest, kterým vadí údajně klesající kupní síla obyvatel. Stále nižší jsou také dary, které plynou na pomoc chudým.

"Když můžou dát desítky milionů na rekonstrukci Notre-Dame, ať nám přestanou říkat, že nemají na řešení naléhavých sociálních problémů," postěžoval si Philippe Martinez, generální tajemník CGT, jednoho z hlavních francouzských odborových svazů.

Po pondělním požáru přislíbily firmy na obnovu katedrály Notre-Dame stovky milionů eur: dvě stě milionů eur chce dát rodina dědičky kosmetické firmy L'Oréal Françoise Bettencourtové Meyersové i rodina Arnaultových, které patří koncern LVMH vyrábějící luxusní zboží; sto milionů hodlá přispět miliardář François-Henri Pinault a nadace energetické společnosti Total. Miliony eur hodlají darovat také společnosti JCDecaux, Société Général, Axa či Disney.

Jedna ze známých tváří hnutí žlutých vest Ingrid Levavasseurová si na sociálních sítích postěžovala na "netečnost velkých společností k bídě ve společnosti", když jsou zároveň během jedné jediné noci schopny na Notre-Dame dát "tak šílené prachy". Použila přitom slangový výraz, který před časem zazněl z úst prezidenta Emmanuela Macrona v debatě o sociálních dávkách. Hlava státu si za to vysloužila ostrou kritiku.

Symbolické je v této debatě přitom fakt, že měl Macron svou reakci na několikaměsíční protesty žlutých vest oznámit právě v den, kdy začala katedrála Notre-Dame hořet. Odvysílání jeho předtočeného projevu bylo kvůli neštěstí odloženo na neurčito.

"Že oligarchové dávají (peníze) na Notre-Dame je sice dobré, příkladnost v daňových otázkách by ale byla ještě lepší," napsala na twitteru v reakci na záplavu darů na obnovu vyhořelého chrámu další výrazná postava žlutých vest Benjamin Cauchy.

Mnoho lidí také upozorňuje, že štědrost, jakou prokázaly velké firmy ve vztahu k obnově Notre-Dame, přichází v době, kdy organizace bojující proti chudobě dostávají stále méně darů.

Katolický spisovatel Erwan Le Morhedec na twitteru vyzval ty, kteří by svůj příspěvek na obnovu katedrály považovali vzhledem k vysokým darům od velkých firem za "směšný", a raději by jej proto neposlali, aby dali své peníze organizacím, které "pečují o živé chrámy".

Spontánní masivní nadšení

Také senátorka Esther Benbassaová na twitteru uvedla, že sní o takovém "spontánním a masivním nadšení ve prospěch organizací a struktur, které bojují s extrémní chudobou, sociálním vyloučením a bezdomovectvím".

"400 milionů pro Notre-Dame, děkujeme Keringu, Totalu a LVHM za vaši štědrost: máme velký vztah k místu pohřbu abbého Pierra," napsala na twitteru Nadace abbého Pierra, katolického duchovního známého svou péčí o bezdomovce. "Ale máme rovněž velký vztah k tomu, za co bojoval. Pokud byste mohli přidat jedno procento pro chudé, udělalo by nám to velkou radost," dodala nadace.

V roce 2018 poprvé za desetiletí výše darů poskytnutých 22 předním charitativním organizacím ve Francii klesla a to o 4,2 procenta. Podle nevládních organizací je za tímto jevem především horší životní situace důchodců, kteří jsou charitě tradičně nejvíce nakloněni. Za další důvod organizace označily i loňské zrušení ISF, tedy solidární daně z bohatství, které prosadil prezident Macron. Ve snaze snížit svůj daňový základ totiž bohatí lidé v době platnosti ISF často dávali mnohem více peněz právě na charitu.