Negativa eura
Druhá tvář ekonomického růstu Slovenska: vesnice mizí

Domy jsou zavřené, všichni jejich obyvatelé odešli. Obec Krendželovka v Karpatech se stala jednou z oněch přízračných vesnic na Slovensku, které ukazují odvrácenou tvář slovenského hospodářského úspěchu a začlenění země do Evropské unie. Rozvoj automobilového průmyslu přivedl aktivní obyvatelstvo do velkých měst a otevření hranic umožnilo tisícům Slováků hledat lépe placenou práci v zahraničí.

Před půl stoletím žilo více než 60 procent obyvatel Slovenska na vesnici. Tento podíl v roce 2013 klesl podle Světové banky na 45 procent a vesnice s méně než tisícovkou obyvatel se znepokojivě rychle vylidňují. Krendželovka, která leží blízko polských hranic, je součástí obce Mníšek nad Popradom, která má oficiálně 650 obyvatel. Ale podle jejího starosty Petera Žemby dnes 90 procent z nich pracuje v zahraničí.

Ženy odcházejí do Rakouska jako pečovatelky a muži, byť to jsou horalové, odcházejí pracovat na výletní lodě a do Karpat se vracejí jen výjimečně. "Všichni bychom rádi žili a pracovali tady, ale naše finanční situace nás nutí hledat výdělek v zahraničí, abychom mohli domů posílat peníze," říká starosta Žemba.

Před osmi lety nahradila jedna škola několik uzavřených škol v celé oblasti. Tenkrát bylo v této škole přes 400 žáků, zatímco dnes jich je tam pouze 73. Na slovenské straně hranic se uzavřely také obchody. "Se zavedením eura lidé zchudli a jezdí nakupovat do Polska," říká Barbara Paluchová, obyvatelka polské obce Piwniczna na druhé straně hranic.

Ve slovenské obci Havranec, která rovněž leží u polských hranic, v roce 1980 žilo 386 obyvatel. Dnes jich tam je osm. Ani v městečku Harakovce na východě Slovenska ale není situace jiná. Kostel s bílým průčelím ze 13. století, ukrytý uprostřed vlnité krajiny s poli a lesy, připomíná jeho dávnou minulost. Migrace obyvatel za prací ale způsobila, že počet aktivních obyvatel prudce klesl. A na nynějších 59 stálých obyvatel připadá pouze šest dětí.

Harakovce by se možná mohly ocitnout bez starosty, jehož úřad je ohodnocen 220 eury (asi 6000 korun) měsíčně, což je asi čtvrtina průměrné mzdy na Slovensku: starostka Božena Melíšková si totiž našla lepší práci v jiné obci. Její dcera se ale rozhodla převzít štafetu a kandiduje na funkci starostky. "Chci přispět ke zlepšení života v našem městečku," vysvětluje.

Za prací

Po vstupu Slovenska do Evropské unie v roce 2004 a uvolnění hranic této země s 5,45 milionu obyvatel využilo na 120 tisíc Slováků, především ti mladší, možnosti jít za lepším životem do Velké Británie, Rakouska nebo do České republiky. "Na venkově už není práce. Mladí odcházejí do měst nebo do ciziny a už se nevracejí," potvrzuje mluvčí Sdružení měst a obcí Slovenska Marta Bujňáková.

Zahraniční investice, zejména do automobilového průmyslu, znamenaly příliv lidí do oblasti Bratislavy a východoslovenských Košic. Venkov z toho měl pouze nepatrný užitek a evropské subvence neměly očekávaný efekt.

Slovensko by letos mělo podle ústřední banky zaznamenat růst hrubého domácího produktu o 3,2 procenta, ale nezaměstnanost se podle dubnových údajů týká 11,6 procenta aktivního obyvatelstva. V Bratislavě sice dosahuje pouze šesti procent, ale na venkově 17 procent.

Může za to stát? Nikoli, tvrdí mluvčí ministerstva práce Michal Stuška. Slovenský stát a EU se podle něj snažily finančně vyrovnat nerovnosti mezi industrializovaným západem a venkovským východem. Ze 14 miliard eur (téměř 382 miliard korun) vyčleněných pro Slovensko z evropského kohezního fondu na období 2014 až 2020, má jít 1,5 miliardy eur na rozvoj venkova prostřednictvím investic do 1250 farem a 400 podniků potravinářského průmyslu.