Turecko
Erdoganova éra nekončí, říká jeho mluvčí po ztrátě velkých měst

Mluvčí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana odmítl komentáře v některých médiích, které hovoří o nedělních místních volbách jako o začátku konce Erdoganovy éry. Ve volbách sice zvítězila vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), ale vedení tří největších měst země ovládla opozice. Dvě z nich přitom vedla AKP či její předchůdkyně předchozí čtvrtstoletí. AKP už nicméně podala stížnost na výsledky v Istanbulu a Ankaře, kde je podle ní mnoho neplatných hlasů.

"AKP získala 44,3 procenta hlasů a v koalici (se Stranou národní akce) dostala 51,6 procenta. Erdogan má mandát do roku 2023 a do té doby nebudou žádné volby," napsal na twitteru poradce a mluvčí prezidenta Ibrahim Kalin. "Přestaňte prezentovat své zbožné přání jako fakt," dodal Kalin podle agentury Anadolu.

Za velkou Erdoganovu porážku je označována ztráta vedení metropole Ankary a největšího tureckého města Istanbulu, v němž žije skoro pětina obyvatel země a které se téměř z jedné třetiny podílí na hrubém domácím produktu (HDP) Turecka. Jako starosta Istanbulu začínal ve vysoké politice i Erdogan, který město vedl v letech 1994-1998.

Také ve třetím největším městě země Izmiru vyhrála v neděli opozice, která tam ale vede radnici už léta.

V Ankaře zvítězil kandidát opoziční Lidové republikánské strany (CHP) Mansur Yavaş, jemuž voliči dali 50,9 procenta hlasů a který tak porazil kandidáta AKP Mehmeta Özhasekiho (47,1 procenta). Jen těsně ale skončily volby starosty Istanbulu, kde vyhrál kandidát strany CHP Ekrem Imamoglu se 48,79 procenty hlasů. Porazil expremiéra Binaliho Yildirima (AKP), jenž dostal 48,52 procenta hlasů, tedy jen asi o 25 tisíc hlasů méně.

Vedení AKP tvrdí, že v patnáctimilionovém Istanbulu bylo odevzdáno na 300 tisíc neplatných hlasů. V Ankaře byly podle generálního tajemníka AKP Fatiha Şahina zaznamenány neplatné hlasy či další nesrovnalosti ve většině ze 12 158 volebních místností.

"Čtvrtstoletí islamistické politické hegemonie ve dvou největších tureckých městech je u konce," komentoval výsledky Behlül Özkan z Marmarské univerzity v Istanbulu. Podle něj Erdogan nedokázal získat hlasy střední třídy, která mu nevěří, že dokáže vyřešit současné ekonomické problémy. Turecko se potýká s vysokou inflací a velkou nezaměstnaností.

Za významné vítězství pro opozici označil výsledky nedělních voleb i Özgür Ünlühisarcikli, ankarský ředitel amerického institutu GMF. Podle něj opozice ukázala, že může nabídnout dobrou strategii a slibné kandidáty. "Tohle určitě povede k novému politickému prostředí v Turecku," dodal Ünlühisarcikli.

Erdogan (65) zemi vládne už od roku 2003; nejprve byl premiérem a od roku 2014 je prezidentem. V roce 2017 se mu podařilo v referendu, ač s těsným výsledkem, prosadit změnu ústavy měnící parlamentní systém na prezidentský. Reformou, kterou navrhla jeho strana, získal v nejvyšším úřadu více pravomocí.

Erdoganův režim je už řadu let kritizován za pronásledování opozice a porušování svobody slova, ve vězení skončila za jeho vlády řada Erdoganových kritiků, včetně novinářů i poslanců.