Bruselští na hraně
EU zkoumá, jak monitorovat abnormální chování

Evropská unie financuje ambiciózní programy, které mají v rámci boje proti terorismu monitorovat lidské chování. Mnozí pozorovatelé se obávají, že všichni Evropané budou brzy mezi podezřelými.

Pokud často cestujete, může se vám stát, že projdete kontrolami na letišti rychleji než ostatní. Sofistikovaný kamerový systém ale může v budoucnu zachytit vaši neobvyklou rychlost a upozornit kontrolora. Teroristé bývají nervózní a téměř nikdy se nezastaví na šálek kávy před odletem. Proto je rychlý a stresovaný cestovatel podezřelý.

ČTĚTE TAKÉ: Britský Velký bratr vyzývá: Staň se lovcem lidí
                         EU jako Big Brother? Kvůli údajným hrozbám...

Také byste si měli dát pozor, jak často chodíte na letištní toalety. Pokud je navštívíte víckrát než ostatní, můžete počítat s důkladnou bezpečnostní prohlídkou.

Jde jen o některé z možností, které zkoumá projekt financovaný Evropskou unií, známý pod zkratkou Adabts (automatická detekce abnormálního chování a hrozeb v zalidněných prostorech).

„Monitorujeme všechno deviantní chování," řekl nizozemskému deníku NRC Handlesblad Maarten Hogervorst z výzkumného institutu TNO Defence and Security, který je partnerem projektu Adabts. Jde přitom jen o jeden ze stovek bezpečnostních projektů, které zastřešuje Evropský program výzkumu bezpečnosti (ESRP). Ten financuje Evropská unie z fondů určených na podporu evropské vědy, do roku 2013 jde o 1,4 miliardy eur.

Po teroristických útocích v USA v roce 2001, ve Španělsku v roce 2004 a v Británii v roce 2005 se Brusel rozhodl, že nové technologie jsou klíčem v boji proti terorismu.

Další motivací pro vytvoření olbřímího programu byly obavy, že americké firmy obchodující s bezpečnostními technologiemi vytlačí evropské konkurenty z rychle se rozvíjejícího trhu.

Maarten Hogervorst v rámci projektu zkoumá, jak je možné lépe využít rostoucí počet bezpečnostních kamer v centrech měst, na letištích a fotbalových stadionech.

V současné době ostraha stále manuálně přepíná mezi jednotlivými kamerami a podle toho, co momentálně vidí, se rozhoduje, komu má věnovat zvýšenou pozornost. Čím více kamer ostraha sleduje, tím méně efektivní celý proces je. Hogervorsta proto napadlo, že kamery by mohly samy rozpoznat, kdo je podezřelý a automaticky ukázat záběry na tyto lidi bezpečnostním pracovníkům.

„S jejich pomocí definujeme, co je podezřelé. Podle toho pak vyvíjíme příslušný software," říká Hogervorst. „Pokud si ostraha myslí, že někdo, kdo se rychle prodírá davem, působí podezřele, tak právě takové záběry dostane," dodává.

Kritérií, která určí, co je podezřelé a co ne, je samozřejmě mnohem více, ale TNO je nechce z pochopitelných bezpečnostních důvodů zveřejňovat.

Adabts nemá sloužit jen boji proti terorismu, ale poslouží prý i proti běžnému zločinu nebo v případě nepokojů. V budoucnu budou kamery schopné zaznamenat rychlý pohyb paží, křik nebo zvuky rozbíjeného skla. Policie se tak rychleji dostane k místu přepadení nebo vloupání.

Orwellovské cíle

Kritikové upozorňují na skutečnost, že velký vliv na program ESRP má zbrojní a bezpečnostní průmysl. „Brusel se jednoduše zeptal podniků, co je na toto téma napadá," říká Handlesbladu Ben Hayes, analytik think tanku Transnational Institute. Hayes před nedávnem zveřejnil zprávu NeoConOpticon, který poukazuje na množství bezpečnostních projektů, které mají za orwelliánské cíle. Povedou k vytvoření evropského sledovacího systému, který bude velice lukrativní pro průmysl, ale z každého občana vytvoří potencionálního podezřelého.

Zmiňuje další projekt, na kterém pracuje TNO: použití radaru k dálkovému odposlechu lidského tepu. Ten umožní určit, zda je daná osoba nervózní. „Protože terorista je vážně dost nervózní," říká Frank Kooi, další výzkumník holandské společnosti.

Termální kamery zase objeví, kdo má studený nos, další znak nervozity. „Krása této metody je v tom, že terorista nedokáže tyto charakteristiky skrýt," říká Kooi. Většina podobného výzkumu je teprve v počátečních fázích. „Mají ale ohromný potenciál," říká Kooi. „Hlavní důvod, proč se termální kamery nepoužívají v masovém měřítku, je cena. V budoucnu ale mnohokrát zlevní."

Ztráta nevinnosti

Letiště vidí v nových technologiích prostředek, jak monitorovat všechny pasažéry, aniž by o tom věděli. Výhodou pro cestující bude, že dlouhé fronty před kontrolami by měly být nadbytečné.

Brusel předvídal kritiku ochránců soukromí a financuje i výzkum dopadů programu ESRP na soukromí občanů. Partnerkou jednoho z těchto programů je expertka na soukromí Irma van der Ploegová. Hayesova zpráva je podle ní extrémně hodnotná. Obává se, že lidé si budou stále více vědomi sledovacích kamer a přizpůsobí jim své chování.

„Společnost riskuje ztrátu nevinnosti. Dříve, než si to pořádně uvědomíme, se všichni budeme chovat stejně, jen abychom nebyli podezřelí," upozorňuje.

Van der Ploegová je ohledně dopadu projektu, na kterém pracuje, velmi skeptická. „Analyzujeme technologie a jejich možný dopad. Ale nemyslím si, že něco změníme," říká.

Hayes a Van der Ploegová jsou přesvědčeni o tom, že nejde jen o výmysly vědců, které se nikdy v praxi neprosadí. „Hodně těchto návrhů pomalu půjde do praxe," říká Van der Ploegová.

Bezpečnostní expert Ko Colijn si tím není tak jistý. Podle něj je Hayesova zpráva „trochu přehnaná". Colijn upozorňuje na to, že EU nemá žádné pravomoci vytvořit „fungující orwelliánskou společnost", i kdyby měla něco takového kdy v úmyslu. Pouze na jednotlivých členských státech zůstane, co přesně použijí. „Mnoho projektů se do praxe nikdy nedostane," říká.

„I kdyby jen dvacet procent těchto programů uspělo, je to dostatečný důvod k obavám," nesouhlasí Van der Ploegová. Stejně jako Colijn se ale domnívá, že hodně záleží na tom, zda v Evropě dojde k dalšímu teroristickému útoku. „Pokud se něco takového stane, tyto iniciativy projdou mnohem snadněji," říká.

Foto: Profimedia