Dohody o návratu
Evropa Africe: Vezměte zpět uprchlíky, dáme vám peníze

Migrační krize obrací pozornost na Afriku. Stejné dohody o vracení uprchlíků, jako už platí s Tureckem, chce mít Evropa i s dalšími zeměmi. Nabízí peníze - na pomoc, investice a boj proti převaděčům až sedmdesát miliard eur.

Agadez, oáza na jihu saharské pouště, byla kdysi zastávkou karavan křižujících sever Afriky s nákladem soli, zlata a drahých kamenů. Ještě před patnácti lety do tohoto koutu Nigeru jezdili turisté chtiví poznat exotiku života na poušti, ty ale odradili islámští radikálové. Dnes turisty nahradili jiní cestovatelé - zaprášení a unavení běženci mířící z okolních zemí přes Saharu k pobřeží Středozemního moře a dále do Evropy.

Podle Mezinárodní organizace pro migraci sem každý týden přichází na šest tisíc migrantů, celkově jich už prošlo na 170 tisíc. "Platíme úplatky úplně každému od policisty na ulici až po místního starostu, ti všichni z migračního byznysu profitují," řekl jeden z pašeráků belgickému novináři Lucasi Destrijckerovi, který popisuje tamní realitu v reportáži na internetové stránce listu Politico. Přes Saharu se jezdí v rychlých pick-upech a za každého člověka se platí 250 eur (6750 Kč). Úplatky řeší každý problém nejen v Nigeru samém, ale v Libyi, kde není žádná centralizovaná státní moc a cestu ovládají různé ozbrojené skupiny.

Merkelová: Pomůžeme u vás doma

Do Itálie letos připlulo jižní cestou 145 tisíc migrantů, o něco více než v loňském roce (loni 150 tisíc) a zhruba stejně jako předloni (170 tisíc). Poté, co se podařilo zastavit hlavní proud běženců na balkánské stezce, putuje nejvíce nelegálních uprchlíků do Evropy právě přes Saharu a Středozemní moře. Německá kancléřka Angela Merkelová se proto vydala do Afriky sondovat, zda je možné s tamními vládami při potírání nelegální migrace více spolupracovat, a hlavně - uzavřít podobné dohody o vracení migrantů, jako má Evropa s Tureckem.

Kancléřčina africká cesta rovněž upozornila na krizi, o které se ve světě doposud moc nevědělo. Ta už několik let zužuje oblast Sahelu, pás stepí a savan na okraji Sahary, táhnoucí se napříč kontinentem od západu k východu, od Mauritánie přes Niger až do Etiopie. Dlouhotrvající sucho, které může souviset s klimatickými změnami, má za následek kritický nedostatek potravin, epidemie a konflikty. Přímo ohroženo je na dvacet milionů lidí, v zemích jako Niger, Čad nebo Mali potřebuje humanitární pomoc až sedmdesát procent obyvatel.

Merkelová do Afriky přichází s osmi miliardami eur (216 miliard korun), které je připravena pro příštích pět let poskytnout Evropská komise. Celkově by se pak v různých fondech mělo nashromáždit až sedmdesát miliard eur (1,9 bilionu korun). Pokud se to skutečně podaří, získá Afrika tolik peněz, kolik na přímou pomoc či investice ještě nikdy neměla.


* Jaká je nová strategie Evropy v poskytování humanitární pomoci?

* Které země jsou nyní z hlediska uprchlické krize pro Evropu prioritou?

* Dokážou africké země využít nabízené šance?

ODPOVĚDI NA TYTO OTÁZKY A CELÝ TEXT ČLÁNKU NAJDETE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 24. ŘÍJNA 2016.