Finanční kriminalita
Evropská prokuratura zahájila práci, chce bojovat proti zneužívání fondů

Evropská unie má od úterka společný nástroj pro boj s podvody či zneužíváním společných fondů. Po mnoha letech diskusí a příprav zahájil činnost Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO). Podle jeho šéfky Laury Kövesiové by měl nyní výrazně vzrůst počet vyřešených případů hospodářské a finanční kriminality.

"Jsme prvním skutečně účinným nástrojem pro ochranu vlády práva v EU. Na našem úspěchu závisí důvěryhodnost unie," prohlásila v úterý někdejší šéfka rumunské protikorupční prokuratury Kövesiová. Pod sebou bude mít zástupce všech zemí EU vyjma Polska, Maďarska, Irska, Švédska a Dánska, které se na práci EPPO podílet nebudou.

Kövesiová očekává, že prokuratura pomůže významně zvýšit počet odhalených trestných činů, které se budou vyšetřovat a dostávat před soud. Předpokládá, že se budou týkat hlavně veřejných zakázek, zemědělství či zdravotnictví.

Nový úřad by podle ní také měl přispět k tomu, aby se ve všech zemích finanční a hospodářské zločiny vyšetřovaly stejně kvalitně. "V některých členských zemích máme pět či šest případů za rok, v jiných stovku. EPPO to změní a je zjevné, že počet případů naroste," prohlásila Kövesiová.

Unijní orgány odhadují, že EU kvůli různým finančním podvodům přišla jen v roce 2019 o zhruba 460 miliard eur (téměř 12 bilionů korun). Prokuratura počítá s tím, že ročně se bude zabývat přibližně 3000 případy.

Podle Evropské komise bude práce prokuratury zvláště důležitá s ohledem na to, že nový rozpočet na období 2021 až 2027 a mimořádný fond koronavirové pomoci ekonomikám obsahují dohromady přes 1,8 bilionu eur (téměř 50 bilionů korun), což je historicky největší společný balík unijních peněz. Prokuratura má vyšetřováním a stíháním podvodů zamezit tomu, aby kdokoli tyto peníze čerpal neoprávněně.

Činnost úřadu se však nebude dotýkat pětice států, mezi nimiž je Polsko a Maďarsko. Právě u těchto zemí má přitom komise dlouhodobě obavy o nezávislost justice na politické moci.

"Zvláště Polsko a Maďarsko byly zeměmi, které jsem se hodně snažila přesvědčit, aby se přidaly k EPPO," podotkla v úterý místopředsedkyně EK Věra Jourová odpovědná za dodržování evropských hodnot. Připustila přitom, že existuje souvislost mezi jejich rozhodnutím nepodílet se na činnosti prokuratury a jejich obavami z nového pravidla podmiňujícího čerpání z fondů EU mimo jiné nezávislostí justice. Kvůli jeho přijetí hrozily loni Varšava a Budapešť zablokováním sedmiletého unijního rozpočtu a letos se obrátily na soud EU.

Jourová v úterý odhadla, že komise by novou podmíněnost mohla začít v praxi uplatňovat ve druhé polovině roku.