Rovnostářské Slovensko
Ficova vláda plánuje vyšší zdanění bank a bohatých

Nová slovenská vláda nastupujícího premiéra Roberta Fica zvýší daně, posílí práva zaměstnanců změnou zákoníku práce a navrhne zrušení poslanecké imunity. Vyplývá to z vyjádření představitelů sociálních demokratů (Směr-SD), kteří po přesvědčivém vítězství v nedávných parlamentních volbách sestavují jednobarevný kabinet. Některé citlivé otázky týkající se například postavení národnostních menšin naopak příští vláda nastolovat nehodlá.

Zvýšení daní pro banky, nejziskovější firmy a obyvatele s nadprůměrnými příjmy sliboval Směr-SD už před volbami a Fico následně tyto záměry potvrdil. "Když se někdo chlubí miliardovými zisky, tak jej snad nenechám jen tak," tvrdil příští premiér k zvýšení zvláštní daně pro peněžní ústavy, která už nyní patří k nejvyšším v Evropské unii.

Podle ekonomů navrhovaná opatření nejsou dostatečná pro naplnění závazku země ozdravit státní finance do konce příštího roku. Nová vláda tak patrně bude muset přistoupit i k nepopulárním škrtům, v úvahu kromě rušení úřadů připadá například omezení některých státních příspěvků pro bohaté.

Ještě před naplněním těchto změn ale nového ministra financí čeká nelehký úkol obnovit řádný provoz daňových úřadů, které se už několik týdnů potýkají s problémy kvůli novému informačnímu systému. "Nejdůležitější bude dát do pořádku daňovou správu, která je nefunkční," opakoval v uplynulých dnech Fico, jenž do premiérského křesla usedne po necelých dvou letech. Novou vládu jmenuje prezident příští týden.

Opatření proti korupci

Pozorovatelé i tisk si všiml, že politici Směru-SD vystupují od voleb mnohem umírněněji než v období první Ficovy koaliční vlády v letech 2006 a 2010, která čelila kritice za kontroverzní rozhodnutí a za údajně nevýhodné transakce pro stát. Politologové neočekávají, že by se Slovensko vydalo cestou sousedního Maďarska, kde se také jednobarevná vláda premiéra Viktora Orbána dostala pod tlak Evropské unie kvůli sporným zákonům.

Stejně jako dosluhující vláda i Směr-SD slibuje přijetí opatření, která mají zabránit korupci. Iniciativa přichází v době, kdy v zemi několik měsíců poutá pozornost obří aféra ohledně údajného uplácení politiků a úředníků finanční skupinou Penta v letech 2005 a 2006. Očekává se také návrat zákoníku práce do podoby z období první Ficovy vlády; kabinet Ivety Radičové podmínky pro zaměstnávání loni uvolnil s odůvodněním, že nová pravidla pomohou snížit vysokou nezaměstnanost.

Otázka postavení menšin

Směr-SD naopak nehodlá zasahovat do postavení národnostních menšin. Strana ještě z opozičních lavic kritizovala například nový zákon, který rozšířil používání menšinových jazyků na úřadech. Poslanec Směru-SD a nastupující ministr školství Dušan Čaplovič, jenž patřil k nejhlasitějším kritikům těchto změn, nyní hovoří o zachování nynější úpravy.

Odůvodnil to tím, že jeho strana nechce zvyšovat napětí v společnosti. Na více než pětimilionovém Slovensku je početně nejsilnější maďarská menšina, k níž se v loňském sčítání přihlásilo zhruba 458 tisíc obyvatel. Právě otázka postavení příslušníků maďarské národnosti v zemi pod Tatrami přispěla k zhoršení vztahů mezi Slovenskem a Maďarskem, které jsou napjaté už několik let.

Směr-SD po získání parlamentní většiny ve volbách dokáže prosadit změny běžných zákonů i sám. Strana se s budoucí opozicí už dohodla na omezení poslanecké imunity, což vyžaduje změnu ústavy. Sociální demokraté podle médií rovněž zvažují snížit počet poslanců sněmovny o třetinu na 100. K prosazení takového návrhu by ale potřebovali podporu dalších poslanců; k ústavní většině totiž Směru-SD chybí sedm hlasů.

Příběh dluhové smršti

Co nás čeká po finanční krizi? Skončí dluhová krize globální válkou? V rozhovorech Lukáše Kovandy se nad tím zamýšlejí tři desítky špičkových světových ekonomů.

Speciál můžete zakoupit v našem on-line obchodě SHOP.TYDEN.CZ