Evidence tržeb
I Rakušané mají problémy s registračními pokladnami

Až pětina rakouských hospodských vyhrožovala před zavedením evidence tržeb uzavíráním svých restaurací. I když jich nakonec skončilo s podnikáním minimum, systém, který v Rakousku běží už rok, je stále terčem kritiky.

Rakousko zavedlo elektronickou evidenci tržeb už na začátku letošního roku, a dosavadní zkušenosti místních podnikatelů mohou tedy sloužit i jako příklad pro Českou republiku. A to i přesto, že v Rakousku se jedná o trochu jiný systém než v Česku. Tržby z restaurací se nepřenášejí "on-line" na ministerstvo financí, ale data zůstávají uložená ke kontrole v elektronických registračních pokladnách. Ty musejí mít od 1. 1. 2016 povinně všichni obchodníci, jejichž roční obrat přesahuje 15 tisíc eur (405 tisíc korun).

I když se na rozdíl od Česka zatím nejedná o "on-line systém", finanční, časová i byrokratická zátěž pro podnikatele, a zejména majitele restaurací je stejná nebo velmi podobná jako v České republice. Každý zákazník musí dostat "elektronicky" zpracovanou účtenku i s příslušným kódem, kterou si dokonce zákazníci musejí ponechat kvůli případné kontrole až před východ z obchodu či restaurace.

Zavedení této evidence proto před rokem provázely totožné protesty podnikatelů jako v Česku. Hospodští varovali před zavíráním vesnických hospod a obchůdků, jejich cechy podávaly ústavní a další žaloby, žádaly o výjimky. A výsledek po roce provozu?

"S jistotou se dá pouze říci, že zavedení celého systému do praxe neprobíhá vůbec dobře," řekl v rozhovoru s Týdnem Michael Hardt z gastronomického cechu při Rakouské hospodářské komoře (WKO). Zatímco v Česku sklidil ministr financí Babiš ostrou kritiku za to, že chtěl změnit zákon o elektronické evidence tržeb těsně před jeho spuštěním, v Rakousku se pravidla měnila a mění dokonce v průběhu platnosti zákona.

Už v létě parlament "změkčil" podmínky pro pořadatele různých festivalů a slavností. Zatímco původně byly od registračních pokladen osvobozeny festivaly, která trvají maximálně dva dny, nově je to 72 hodin. Kantýny a bufety, třeba na sportovních stadionech, dostaly výjimku v tom, že pokud fungují maximálně 52 dnů v roce a nemají obrat vyšší než 30 000 eur, pokladnu mít nemusejí. Podobných výjimek ale parlament dodatečně schválil celou řadu. A přidal ještě "kostku" cukru protestujícím hospodským.

Aby třeba majitelům vesnických hospod s registračními pokladnami ulehčil, umožnil zaměstnávaní příbuzných majitele bez pracovní smlouvy, a tedy i bez "zdaněného" platu. Už dříve také poslanci odpustili povinnost vydávat elektronické účtenky "dočasným" stánkařům nebo farmářům prodávajícím potraviny takzvaně ze dvora. Ovšem v tom případě, že nedosáhnou ročního obratu 30 tisíc eur.

Zavedení elektronických registračních pokladen v Rakousku přitom v mnoha případech provázely a provázejí i technické problémy. Od dubna příštího roku by navíc měly mít pokladny ještě, laicky řečeno, "šifrovací" zařízení obsahující digitální podpis. Ten by měl zabránit možnosti jakékoliv manipulace s daty uloženými v pokladně. "Vzhledem k současným problémům systému ale nikdo příliš nevěří, že bude tento termín dodržen," řekla Týdnu Iris Thlabauerová ze spolku "obchodu" Rakouského hospodářské komory. Rakouská vláda si od zavedení registračních pokladen slibuje dodatečný příjem na daních ve výši 500 milionů eur (13,5 miliardy korun) ročně.