Smutné výročí
Italové vzpomínají na tragédii opředenou konspiracemi

Přesně před dvaceti lety došlo ve známém italském zimním letovisku Cavalese na okraji Dolomit k neštěstí, které se vepsalo do historie jako jedno z nejzbytečnějších. Nešťastný sled událostí zapříčiněný zejména lidskou nedbalostí vyvolává dodnes plno otázek, na které ani s odstupem času nelze jednoznačně odpovědět. To odpoledne zemřelo dvacet lidí po pádu lanovky do údolí. Zavinilo to lano, které přetrhla prolétající americká stíhačka. Podle vyšetřování letěla příliš nízko a navíc rychleji, než bylo povoleno. Přesto nebyl nikdo přímo potrestán a osvobození posádky provázel diplomatický konflikt mezi Itálií a USA. Co všechno se za dvacet let zjistilo a dostalo na veřejnost?

Podle dostupných informací stála za nehodou nezodpovědnost jednatřicetiletého kapitána Richarda Ashbyho. Zkušený pilot se totiž nerozpakoval s bojovou stíhačkou EA - 6B Powler, které se u armády přezdívalo "létající prase", vletět do míst, kde neměl co pohledávat. Navíc o třicet kilometrů za hodinu nedodržel rychlostní limit a v době, kdy před sebou spatřil lano, už měl jen pouhou sekundu na reakci. Ta mu bohužel nestačila k tomu, aby z nebezpečné situace dokázal úspěšně vymanévrovat a křídlem přeťal změť drátů dělící lidi v kabince od smrti. Volný pád lanovky nikdo z dvacetičlenné osádky nepřežil.

Údajně chybný výškoměr

Ashbymu se navzdory silnému poškození křídla a ztrátě paliva podařilo dostat letoun zpět na základnu v Avelinu, kde v té době americká armáda již několik měsíců působila. Okamžitě se rozběhlo vyšetřování, které mělo zjistit, co se v ten osudný den přihodilo. Nabízelo se mnoho otázek. Tak například, kde se armádní letoun vůbec v horském středisku vzal a proč letěl tak nízko, že došlo ke střetu s lanovkou?

Stíhačka Prowler už v té době nepatřila k nejmladším strojům, protože tento typ letadel se předtím objevil kupříkladu ve válce ve Vietnamu. Možná i stáří bojového stroje, který slouží v armádě především k radioelektronickému boji, bylo důvodem ke zvolené obhajobě. Ať to bylo tak nebo onak, podle Ashbyho jeho dezorientaci způsobily chybný výškoměr a rychloměr. S tím ale před americkým soudem, jemuž případ podle mezinárodních dohod připadl, neuspěl. Žalobci totiž dokázali tuto teorii vyvrátit, i po nehodě měly oba ukazatele fungovat bez chyby.

Chybná mapa

Italové mezitím přišli s jiným vysvětlením. Američtí piloti se prý často bavili tím, že prolétávali pod lanovkou nebo se vyžívali v nízkých přeletech nad střechami domů. Na to nejeden z místních upozorňoval úřady už několik měsíců před nehodou a právě na základě tohoto podnětu od občanů byly lety v oblasti výrazně omezeny.

USA však takové teorie důrazně odmítly a označily je za hloupost. Naopak poukázaly na fakt, že pro tyto letouny je vlastní létat tak nízko, jinak by se objevily na radarech nepřítel. A místní terén byl pro výcvik ideální. Přesto došlo k porušení předpisů o správné výšce a rychlosti. Stíhačky rozhodně neměly povolení, aby manévrovaly sto metrů nad zemí, tedy ve výškové hladině, kde se nacházela lanovka. Konečný verdikt nad pilotem Ashbym a jeho navigátorem padl v Jižní Karolině třináct měsíců od nehody. Oba byli zproštěni viny. Osvobozujícímu rozsudku napomohla informace o kartografické chybě. V mapách, co měli Američané, totiž chyběla osudná kabinková lanovka. Jinak by aktérům hrozilo dokonce doživotí. Oba si po vyslechnutí verdiktu poroty složené z leteckých odborníků mohli vydechnout.

Tajemství smazaného videozáznamu

Trestu se však Ashby a jeho parťák Joseph Sweitzer úplně nevyhnuli. Zjistilo se totiž, že ten osudný den vše natáčeli a videokazeta byla po příletu zničena na pokyn právě Ashbyho. "Není zakázané na palubu brát kameru, ale chytrý nápad to taky nebyl," přiznal tehdy plukovník Col Muegge, který do toho šel s tím rizikem, že člověk při točení ztrácí plnou koncentraci. Ten také popsal poslední sekundy před katastrofou. "Udělali jsme otočku o 360 stupňů. Byl to riskantní manévr, ale nic, co by stálo za ztrátou nadmořské výšky," vypověděl nejasně. "Ale může to vést k dezorientaci."

Reakce Italů na rozhodnutí soudu byla pochopitelně rozhořčená. Osvobození posádky a zároveň její rehabilitace vyhnala lidi do ulic. I když následně dostal Ashby půlroční trest za maření vyšetřování kvůli vymazání pásky, lidem se to zdálo za zmaření dvaceti lidských životů směšný. Protiamerický vzdor musel hasit i prezident Bill Clinton, který přijal americkou zodpovědnost. Za USA se nejednou omluvil a Spojené státy zároveň vyplatily pozůstalým v přepočtu 35 milionů korun za každou oběť jako odškodné.

Shodou náhod to nebyla v Cavalese první nehoda lanovky. Dvaadvacet let před tím osudným dnem tu dokonce zahynulo při nehodě kabinky ještě více lidí - čtyřicet tři.