Německo
Jednání o vládě pokračují. Pokud zkrachují, čekají zemi předčasné volby

V Berlíně pokračovala dlouhá série jednání o nové německé vládě. Na programu byly některé z nejspornějších otázek, včetně migrační a klimatické politiky. Politici po zhruba šestinovém jednání hovořili o pokrocích v některých oblastech. První fáze rozhovorů mezi konzervativní unií CDU/CSU, svobodnými demokraty (FDP) a Zelenými má skončit v neděli. Pokud jednání zkrachují, čekají Německo zřejmě předčasné volby.

Vláda programově značně nesourodých stran zatím nikdy na celoněmecké úrovni nevznikla, a proto se od počátku očekávala složitá vyjednávání. Málokdo ale asi počítal s tím, že se jejich první fázi nepodaří dotáhnout do konce ani po čtyřech týdnech. Sama kancléřka Angela Merkelová (CDU) vycházela z toho, že sondovací rozhovory skončí v noci na pátek.

Tak se ale kvůli přetrvávajícím neshodám nestalo, a čtveřice stran se proto rozhodla pokračovat v rozhovorech do neděle. Dnes znovu řešily otázky ochrany klimatu, migrace, dopravy a zemědělství, v neděli na programu bude vnitřní bezpečnost, sociální problematika nebo finance.

Právě v neděli by se mělo rozhodnout o tom, jestli rozhovory skončí neúspěchem, nebo pokročí do další fáze, v níž už by strany jednaly o konkrétní podobě koaliční smlouvy. "Všem zúčastněným je jasné, že tu věc musíme uzavřít v neděli v 18.00," poznamenal například místopředseda FDP Wolfgang Kubicki. "Našim cílem je, abychom byli v neděli hotoví," uvedl také šéf CSU Horst Seehofer, podle něhož se ale jednání může protáhnout výrazně za 18.00.

K tomu, aby dostály své zodpovědnosti a zabránily konání předčasných voleb, strany vyzval prezident Frank-Walter Steinmeier. "Není žádný důvod k panickým debatám o nových volbách," řekl listu Welt am Sonntag.

O tom, že nalezení shody nebude jednoduché, svědčí i vyjádření zástupců jednotlivých stran po dnešním rokování. Zatímco politici CDU a FDP hovořili o tom, že v oblasti hospodářské politiky je v zásadě shoda, politici za CSU a Zelené to rozporovali. K posunu ale zřejmě došlo v zemědělství.

Největší spor se nadále vede o to, jestli za migranty, kteří v Německu nedostali status uprchlíka, ale pouze takzvanou doplňkovou ochranu, mají mít možnost přicházet jejich nejbližší rodinní příslušníci. Zatímco CSU je striktně proti, Zelení chtějí, aby to od března příštího roku bylo znovu možné.

Pokud se rozhovory nepodaří dotáhnout do konce, hrozí Německu předčasné volby, protože sociální demokraté (SPD) odmítají účast na vládě a žádná další možná koalice nepřipadá v úvahu. Nové volby jen několik měsíců po těch zářijových si ale žádná z tradičních stran nepřeje. Jednak by mohly vést k posílení protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) a jednak by stejně nemusely přinést žádné další koaliční možnosti.

Cesta k předčasným volbám navíc není snadná. Musela by se uskutečnit dvě kola hlasování ve Spolkovém sněmu, při nichž by daný kandidát nebo kandidáti na kancléře nezískali absolutní většinu hlasů. Ve třetím kole by pak byl zvolen kandidát s nejvyšším počtem obdržených hlasů. Pokud by však nezískal absolutní většinu hlasů, což je v takovém případě velmi pravděpodobné, bylo by na prezidentovi, jestli jej jmenuje kancléřem, nebo Spolkový sněm rozpustí. V takovém případě by se do 60 dnů od rozpuštění parlamentu uskutečnily nové volby.