Napětí
Jednání zkrachovalo, přesto Vučić do Kosova jede

Srbský prezident Aleksandar Vučić večer potvrdil, že o víkendu pojede na návštěvu Kosova, jak plánoval. Rozhodl se tak, přestože dopolední jednání s kosovským prezidentem Hashimem Thaçim v Bruselu zkrachovalo, a Vučičova cesta do bývalé jihosrbské provincie tak byla ohrožena. Vučić se odmítl s Thaçim přímo setkat a politici mluvili odděleně jen se šéfkou diplomacie Evropské unie Federikou Mogheriniovou jako s prostředníkem.

Vučić na večerní tiskové konferenci v Bělehradu, vysílané v přímém přenosu státní televizí RTS, mimo jiné ujistil, že událost v Bruselu v žádném případě neznamená přerušení dialogu s Prištinou. "Rozhovory budou pokračovat," uvedl a dodal, že "klíčovou věcí je mír."

Sdělil také, že v sobotu podle plánu pojede do Kosova, přičemž nejprve navštíví ekonomicky důležité přehradní jezero Gazivode s tamní vodní elektrárnou. V neděli se pak v poledne v Kosovské Mitrovici uskuteční zamýšlené shromáždění, na němž přednese projev.

Gazivode je energeticky i vodohospodářsky významný objekt na severu Kosova v oblasti obývané silnou srbskou menšinou. Právě o Gazivode vedou Bělehrad a Priština spor a z prištinských úřadů zazněla hrozba, že Vučičovi tam bude přístup zakázán.

Poté, co ze sídla EU přišla zpráva o nezdaru rokování Vučiče s Thaçim, se v srbských médiích objevily informace nasvědčující tomu, že situace je napjatější, než se na první pohled zdá. Agentura Tanjug napsala, že Vučić dal pokyn srbské armádě, policii a bezpečnostní službě BIA, aby přerušily veškerou komunikaci s kosovskou policií a s mezinárodními silami v Kosovu KFOR.

Srbská premiérka Ana Brnabičová zároveň podle webu stanice B92 vyzvala mezinárodní společenství, aby "už více nezkoušelo trpělivost a porozumění" Srbska. Představitele Albánců v Kosovu označila za "neseriózní, nezodpovědné a nepředvídatelné". Vyčetla přitom mezinárodním činitelům, že stále nijak nereagují na to, že Priština neplní dohody.

Odmítnutí Vučiče setkat se s Thaçim novinářům vysvětlil šéf úřadu vlády pro Kosovo Marko Djurić. Je to "kvůli všem lžím, podvodům a odpornému přístupu vůči Srbům a srbské straně, jež představitelé Prištiny předvedli v uplynulých dnech, (kvůli) urážkám, klamání, hrozbám, hrozbám dokonce i vůči prezidentově (Vučičově) 16leté dceři, kvůli všemu, co v posledních dnech udělali", řekl Djurić.

Vučić promluví k veřejnosti

Páteční jednání mělo mít podle očekávání v dlouhé historii planých rozhovorů konečně zásadní význam. Předpokládala se diskuse o určité výměně území jako řešení problému Kosova. Tuto cestu naznačovali jak Vučić, tak Thaçi, byť velice opatrně a nepřímo s použitím termínů jako demarkace či korektura původní administrativní hranice mezi Srbskem a Kosovem. Výměna se očividně měla týkat severu Kosova se silnou srbskou menšinou a jihosrbské oblasti Preševského údolí s početným albánským obyvatelstvem.

Zjevně právě o tom původně chtěl Vučić v neděli v Kosovu hovořit jako o průlomovém návrhu. Čeká se ale, že po pátečních událostech projev upraví.

Vučiče zřejmě rozzlobilo, jak Thaçi interpretoval možnou dohodu o výměně území. Kosovský prezident se totiž doma dostal pod tlak v mocenském soupeření s premiérem Ramushem Haradinajem a korekturu hranic začal představovat jako pouhé připojení Preševského údolí ke Kosovu.

Kromě toho například předseda kosovského parlamentu Kadri Veseli tento týden prohlásil, že Vučić sice dostal povolení k víkendové cestě do Kosova, ale to může být "v případě destabilizace" klidně odvoláno. "Když rozhodneme, že nepřijede, Vučić do Kosova prostě nevstoupí," citovala Veseliho bělehradská média.

Většinou Albánci osídlené Kosovo vyhlásilo nezávislost v únoru 2008, Srbsko však odtržení své jižní provincie nikdy nepřijalo. Úvahy o výměně území narážejí na odpor nejen značné části politické scény v Kosovu, ale i v Srbsku. Mocné odpůrce, především německou kancléřku Angelu Merkelovou, má i v Evropské unii.

Na druhé straně Washington naznačil, že nemá v úmyslu něčemu takovému bránit, pokud se na tom Bělehrad a Priština dohodnou. Podobné hlasy zazněly i od některých členů Evropské komise, ovšem s podmínkou, že v žádném případě nesmí jít o precedens pro jiné případy, jako je například Bosna.