Příliv imigrantů
Juncker odhalil povinné kvóty na uprchlíky, Češi řeknou ne

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker na zasedání Evropského parlamentu ohlásil návrh na povinné přerozdělení dalších 120 tisíc uprchlíků mezi členské země Evropské unie. Má jít o osoby, které se nyní nacházejí v Řecku, v Itálii a v Maďarsku. Juncker upřesnil, že dohromady má být takto přerozděleno 160 tisíc osob.

Redistribuci čtyřiceti tisíc žadatelů o azyl navrhla komise už v květnu. Závazné kvóty však některé státy včetně Česka odmítly.

Česko na svém "Ne kvótám" trvá, vláda ve středu podle informací ČTK schválila mandát pro ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) na nadcházející jednání unijních ministrů vnitra o migrační krizi. Znovu v něm odmítá povinné kvóty pro přerozdělování uprchlíků, které navrhuje Evropská komise.

Podle českých politiků kvóty odvádějí pozornost od skutečného řešení krize, kterým je lepší ochrana schengenských hranic a zlepšení situace v Sýrii a Libyi, odkud jde do EU velké množství uprchlíků. Ministři vnitra budou o současné situaci jednat 14. září v Bruselu.

Juncker, který velkou část svého projevu o stavu Evropské unie věnoval nynější migrační krizi, prohlásil, že je třeba otevřít legální cesty pro migraci do Evropy. Příslušnou legislativu navrhne komise na počátku příštího roku. Oznámil také, že Evropská komise do konce roku navrhne přeměnu agentury Frontex ve skutečnou evropskou službu ochrany pozemní i námořní hranice. Ohlásil rovněž společný evropský seznam bezpečných zemí, který státům osmadvacítky umožní rychleji řešit žádosti o azyl.

Za této Evropské komise neskončí schengenský prostor volného pohybu osob, zdůraznil Juncker v reakci na pochybnosti o budoucnosti tohoto mechanismu, které vyvolává současný příval uprchlíků na evropský kontinent.

Podle Junckerových slov mezi státy, které migrační krize nejvíce postihla, patří Řecko, Maďarsko a Itálie a není možné je ponechat svému osudu. Je třeba jednat "rozhodně a koordinovaně" mezi členskými státy EU i v unijních institucích, zdůraznil Juncker. Řešení uprchlické krize je podle něj nyní hlavní prioritou EU.

Evropané by si měli uvědomit, že Evropa je kontinent, kde téměř každý byl někdy běžencem, prohlásil v úvodu svého vystoupení Juncker. Ve výčtu nejrůznějších exodů se zmínil mimo jiné o tom, že mnoho Maďarů či obyvatel tehdejšího Československa odešlo za komunistického režimu na Západ.

"My Evropané bychom měli vědět a nikdy nezapomínat, proč je právo na azyl jedním ze základních a nejvýznamnějších práv. Nesmíme na to zapomínat," zdůraznil šéf EK. Zároveň varoval, že situace v Evropské unii v současnosti není dobrá, neboť je v ní málo jednoty. "To se musí změnit," prohlásil.

Podle českého státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáš Prouzy jsou tato obviňování "strašně nešťastná" a výrazně zhoršují atmosféru, která v Evropě je. "Citátem klasika jsou to velmi zlé větičky, které ubližují té debatě a jsou velmi nefér. My děláme to, co je potřeba, nabízíme šanci těm, kteří chtějí přijít. Tady se ale bavíme o posouvání lidí po Evropě, kteří sem nechtějí," řekl. Podotkl, že všech šest desítek Syřanů, kteří v Česku požádali o azyl, azyl získalo. Přerozdělování kvót přitom přirovnal ke stěhování dobytka po Evropě. Zdůraznil, že Česko pomáhá experty, financemi i materiální pomocí. Naposled poslalo stany do Maďarska a čeká na další požadavky.

Juncker připustil, že ani bohatá Evropa nemůže přijmout všechny uprchlíky. Zdůraznil však, že uprchlíci zatím tvoří jen zlomek procenta lidí žijících v EU, zatímco například v chudším Libanonu je to 25 procent. "Co jsme zač, že toto nedokážeme porovnat?" prohlásil Juncker, jehož projev občas přerušoval potlesk části europoslanců, ale i výkřiky odpůrců myšlenky evropanství. Svéráznou formu nesouhlasu s migrační politikou zvolil poslanec italské Ligy severu Gianluca Buonanno, který si nasadil masku s portrétem německé kancléřky Angely Merkelové.

Příliš skromný je podle Junckera dosavadní závazek EU přijmout 22 tisíc uprchlíků od Libanonu, Jordánska a Turecka. Povinností Evropy je podle něj především přijmout lidi, kteří prchají před takzvaným Islámským státem.

Juncker v souvislosti s migrační krizí upozornil na situaci v Sýrii a zdůraznil, že bez silnější zahraniční politiky EU neskončí ani krize v Sýrii ani příliv uprchlíků. Vyzval mimo jiné ke zřízení fondu na pomoc africkým zemím.

Novinářům později Juncker řekl, že hlavním vzkazem jeho řeči bylo, že "Evropa potřebuje solidaritu a odvahu". Apeloval rovněž na solidaritu a odvahu politiků v některých nejmenovaných zemích, v nichž podle něj dosud neprobíhá odpovídající debata o migraci.

Předseda komise řekl, že po rozhovorech s některými šéfy vlád získal dojem, že nyní jsou návrhům Evropské komise nakloněni více, než tomu bylo ještě před několika měsíci.
Juncker na tiskové konferenci potvrdil, že v Evropském parlamentu vystoupil navzdory úmrtí své matky.

Před europoslanci hovořili i další zástupci Evropské komise. Její místopředseda Frans Timmermans prohlásil, že uzavření hranic a posílání všech běženců pryč by bylo porušením evropských hodnot. "Nyní rozhodujeme o osudu Evropy jako hodnotového společenství," prohlásil Timmermans.

Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová řekla, že dlouhodobým řešením krize musí být ukončení konfliktů a válek.