Evropská unie
Kdo bude platit za Británii? My určitě ne, tvrdí Skandinávci

Odchod Británie z Evropské unie nesmí znamenat zvýšení členských příspěvků pro Dánsko, řekl dánský ministr financí Kristian Jensen. Podobně se vyjádřili i švédští politici, uvedl zpravodajský server The Local. Podle obou skandinávských zemí má EU po takzvaném brexitu snížit a přesměrovat výdaje.

"Důležitou věcí je, co musí Dánsko zaplatit. A nemyslím si, že bychom měli platit (byť jen) o korunu víc než platíme nyní," prohlásil Jensen. "EU se musí ujistit, že upraví své náklady podle zdrojů příjmů, které má. A to i po brexitu," dodal.

Švédský premiér Stefan Löfven doufá, že snížení výdajů EU po brexitu podpoří i ostatní čistí plátci do rozpočtu EU, kromě Švédska a Dánska zejména Německo, Nizozemsko a Rakousko. Těchto pět států by v případě zachování stejné výše unijního rozpočtu nejvíce doplatilo na ztrátu britského příspěvku.

Švédská ministryně financí Magdalena Anderssonová se přimlouvá i za jiné rozdělení výdajů EU. Méně peněz by podle ní mělo jít do zemědělství a programů regionálního rozvoje, z nichž těží i Česká republika. Více prostředků chce Anderssonová vynaložit na řešení migrace, posílení konkurenceschopnosti a boj s klimatickými změnami.

Británie je po Německu druhým největším čistým plátcem. Na příspěvcích do unijního rozpočtu se podílí přibližně deseti procenty.

O odchod z EU, pro který se loni v červnu vyslovili britští voliči v referendu, Británie oficiálně požádá ve středu. Začne tak dvouletý proces vyjednávání o podmínkách odchodu z evropského bloku, jehož členem se Londýn stal v roce 1973.