Fakta, ne iluze
Lídři EU zvažují další sankce proti Rusku

Ministři zahraničí států Evropské unie se ve čtvrtek budou zabývat tím, zda kvůli zhoršující se situaci na východě Ukrajiny nepřitvrdit protiruské sankce. Ke zhodnocení situace a k diskusi o restriktivních opatřeních, která by měla zajistit rychlé a úplné prosazení loňských dohod z Minsku, šéfy diplomacií dnes ve společném prohlášení vyzvali lídři zemí unijní osmadvacítky.

Premiéři a prezidenti států EU v prohlášení připomněli trvající a vzrůstající ruskou podporu určenou východoukrajinským separatistům; podtrhuje to podle nich ruskou odpovědnost za vývoj. Naléhavě vyzvali Rusko k odsouzení akcí separatistů a k uvedení dohod z Minsku v život.

Lídři také zdůraznili své znepokojení ze zhoršující se bezpečnostní a humanitární situace na východě Ukrajiny a odsoudili zabití civilních obyvatel při sobotním ostřelování ukrajinského Mariupolu. Útok si vyžádal tři desítky obětí a mnoho zraněných.

Prohlášení připomíná závěry prosincového summitu EU, kde prezidenti a premiéři zdůraznili svou připravenost přistoupit k dalším krokům, pokud to bude nutné.

Přípravu dokumentu koordinoval stálý předseda Evropské rady Donald Tusk. Svůj pohled na vývoj přiblížil už v neděli, když na Twitteru poznamenal, že nastal čas přikročit k politice založené na chladných faktech a bez iluzí. "Opět se ukazuje, že snaha o uklidnění jen pobízí agresora k větším násilným činům," napsal.

Po sobotní střelbě na Mariupol, z něhož Kyjev obvinil separatisty, kteří odpovědnost odmítli, některé unijní země svůj postoj veřejně přitvrdily. Pro nové sankce se vyslovil například estonský prezident Toomas Hendrik Ilves nebo lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs. Lotyšsko je nyní předsednickou zemí EU.

Evropská unie v současnosti uplatňuje vůči Rusku několik typů sankcí. První skupina souvisí s ruskou anexí Krymu, postihuje tamní osoby a firmy těžící z vývoje. Společnosti z unie mají na Krymu zakázáno například investovat, turistické kanceláře tam nesmí pracovat a podobně.

Další sankce postihují zmrazením majetku a zákazem cest do EU právnické a fyzické osoby, které narušují územní celistvost Ukrajiny. Seznam byl rozšířený naposledy loni koncem listopadu. Doplnění dalších osob je tedy zřejmě jednou z možností, kterou budou ministři zahraničí ve čtvrtek zvažovat.

Ve snaze dosáhnout změny ruské politiky pak unie loni v létě přistoupila k hospodářským sankcím. Omezený je přístup ruských bank a firem na světové finanční trhy a do Ruska nesmí být exportovány určité typy zboží. Rusko reagovalo vlastním embargem na dovoz potravinářských výrobků.

Pokud ministři zahraničí dospějí k závěru, že nějaká podoba tvrdších sankcí je na místě, nebude to znamenat jejich okamžité spuštění. Konkrétní jména, která by byla případně doplněna na sankční seznam, musí před konečným schválením diplomaty a následnou oficiální publikací připravit evropská diplomatická služba.

Faktické rozšíření hospodářských sankcí by podle diplomatů zřejmě trvalo ještě déle, jejich konkrétní podobu musí vypracovat Evropská komise.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie mají naplánovaný summit na 12. února, právě tehdy by mohlo padnout definitivní rozhodnutí.