Nová šéfka
Maďarsko odmítlo migrační plány Evropské unie

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó odmítl plány budoucí předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové týkající se migrace. Posílení Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) "není řešením", uvedl v úterním rozhovoru pro německý deník Die Welt. Evropská unie v případě migrace podle něj stále "nemá jakýkoliv plán".

"Frontex není cestovní kancelář," řekl ministr s tím, že země ležící na vnější hranici Evropské unie musejí tuto hranici také samy střežit.

Von der Leyenová v rozporu s názorem některých členských zemí EU, včetně Česka, usiluje o to, aby do roku 2024 vzrostl počet zaměstnanců Frontexu na 10 tisíc. Část z nich má být nasazena na území členských zemí.

Bývalý kancléř a předseda rakouských lidovců Sebastian Kurz dnes zároveň vyzval EU k "okamžitému" vyslání dodatečného personálu Frontexu na hranici Bulharska a Řecka s Tureckem. Učinil tak v reakci na nedávnou pohrůžku tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, že otevře hranice do Evropy pro syrské uprchlíky. "Situace z roku 2015 se už nesmí opakovat, balkánská (migrační) trasa musí bezpodmínečně zůstat uzavřená," řekl.

Kromě posílení Frontexu předpokládají plány von der Leyenové také reformu migrační a azylové politiky. "Potřebujeme nový způsob sdílení zátěže," stálo v jejím programovém prohlášení při kandidatuře do čela komise. Dále zdůrazňuje potřebu vrátit se k plně funkčnímu schengenskému systému bez hraničních kontrol uvnitř společenství. EU musí pomáhat v zemích původu migrantů, bojovat proti pašeráckým sítím, udržitelné řešení je ale podle von der Leyenové třeba najít i pro záchranu migrantů ve Středozemním moři.

Maďarský premiér Viktor Orbán, který kandidaturu von der Leyenové do čela EK podpořil, po srpnovém setkání s německou političkou uvedl, že očekává "smysluplnější" diskuse o migraci. Domnívá se, že při jednáních o migraci bude von der Leyenová zaměřovat rozhovory na témata, u nichž lze očekávat "pozitivní výsledek". Zmínil se v této souvislosti o ochraně hranic nebo o vracení migrantů do zemí jejich původu.

Téma migrace bylo v posledních letech zdrojem značného napětí mezi Bruselem a Orbánem, jehož vláda prosazuje přísnou imigrační politiku. Maďarsko se v době vrcholící migrační krize podobně jako Česko či Polsko odmítlo podílet na programu přerozdělování žadatelů o azyl, kteří na cestě do Evropy dorazili do Itálie či Řecka.