Referendum
Makedonii chce přejmenovat většina hlasujících, účast byla slabá

Referendum o změně názvu Makedonie poznamenala nízké účast na hlasování. Z těch občanů, kteří přišli, se přes 90 procent vyslovilo pro příslušnou dohodu s Řeckem, která má zemi otevřít cestu do NATO a Evropské unie. Vyplývá to z částečných výsledků hlasování. Volební komise také oznámila, že téměř dvě třetiny voličů se k hlasovacím urnám nedostavily.

Premiér Zoran Zaev přesto označil plebiscit za úspěšný. Pokud nyní opozice odmítne dohodu o změně názvu státu podpořit, povede to k předčasným volbám, varoval Zaev.

Po sečtení 58 procent hlasů je jasné, že ti, kteří k urnám přišli, hlasovali v drtivé většině 90,8 procenta hlasů pro dohodu. Na jejím základě se má bývalá jugoslávská republika nově nazývat Republika Severní Makedonie, zkráceně Severní Makedonie. Oprávnění hlasovat mělo zhruba 1,8 milionu občanů.

Přejmenování má za cíl ukončit spory se sousedním Řeckem, jehož součástí je i severní provincie Makedonie. Atény trvaly na změně názvu sousedního státu a blokovaly jakékoli jeho přibližování západním strukturám. Současný název sousedního státu Řecko považuje za problematický a vidí v něm hrozbu skrytých územních nároků do budoucna. Otázka v referendu zněla: "Jste pro členství v EU a NATO přijetím dohody mezi Makedonskou republikou a Řeckou republikou?"

Aby bylo referendum závazné, je podle makedonské ústavy nutná účast alespoň 50 procent oprávněných voličů. Vláda premiéra Zaeva ale dnešní referendum svolala pouze jako poradní. To znamená, že může výsledek i bez ohledu na volební účast interpretovat jako vypovídající odraz veřejného mínění.

"Obrovská většina" hlasovala pro členství země v NATO a v EU, řekl dnes večer bez dalších podrobností Zaev v makedonském hlavním městě Skopji. Teď podle něj musí být "toto přání přeměněno v politickou aktivitu parlamentu". Pokud opozice odmítne dohodu podpořit, výsledkem budou předčasné parlamentní volby. "Tuto zemi povedu dál a Makedonie se stane členem NATO a EU," ujistil Zaev.

Pozorovatelé však nedostatečný počet hlasujících u volebních uren považují za prohru vládního kabinetu. Proti změně se také zvedla poměrně silná vlna odporu, proti byl například i prezident Ďorge Ivanov. Ten už dříve dokonce vyzval k bojkotu referenda.

Pro případnou změnu názvu státu se musí vyslovit dvoutřetinová většina poslanců parlamentu. Vláda, která referendum iniciovala, v něm ale takovou většinou nedisponuje a opozice označuje vládou vyjednanou dohodu o novém názvu za protiústavní. Makedonie se podle opozice v dohodě vzdává své národní identity. Naposledy hlasovalo pro dohodu jen 69 ze 120 poslanců, přičemž pro schválení dohody bylo nutných 80 poslaneckých hlasů.

Spojené státy už daly najevo, že v případě kladného výsledku referenda by se Severní Makedonie mohla brzy stát 30. členem NATO. Podpořit dohodu s Řeckem před referendem přijela v uplynulých týdnech do Skopje celá řada významných západních politiků, včetně německé kancléřky Angely Merkelové, šéfa NATO Jense Stoltenberga či amerického ministra obrany Jamese Mattise. Ten během návštěvy také varoval před ruským vměšováním do referenda.

Eurokomisař pro rozšíření Johannes Hahn dnes prostřednictvím twitteru poblahopřál těm makedonským občanům, kteří se referenda zúčastnili. "Díky velmi výraznému hlasu pro 'ano' je tu široká podpora" pro dohodu a euroatlantické směřování Makedonie, domnívá se Hahn. Vyjádřil také naději, že všichni političtí lídři budou toto rozhodnutí respektovat a v zájmu země zodpovědně naplňovat.

Nízkou účast na referendu dnes uvítal například řecký ministr obrany Panos Kammenos, který patří mezi řecké odpůrce dohody, ačkoli je zároveň spojencem premiéra Alexise Tsiprase, který je jejím podporovatelem. "Osmašedesát procent občanů dohodu zrušilo," napsal Kammenos na twitteru.