Berlín
Napojení na tajnou službu. Za vraždou Gruzína prý stojí GRU

Množí se indicie, že za vraždou Gruzína v centru německé metropole z minulého týdne stojí Moskva. Podle magazínu Der Spiegel má Rus podezřelý z vraždy číslo pasu, které ukazuje na napojení na ruskou vojenskou tajnou službu GRU. Podezřelé jsou i další okolnosti. Kreml v týdnu podíl na vraždě odmítl.

Čtyřicetiletý Zelimchan Changošvili, který v minulosti bojoval proti Rusům v Čečensku, přišel o život před týdnem krátce před polednem ve čtvrti Moabit nedaleko centra Berlína. V jednom ze zdejších parků ho podle svědků muž, který přijel na kole, dvakrát střelil do hlavy. Zbraň, kolo i paruku, kterou se maskoval, poté pachatel hodil do nedaleké řeky Sprévy. Policie nedlouho po činu zadržela 49letého Rusa.

Právě identitu tohoto muže obklopuje podle Spiegelu a investigativních organizací Bellingcat a The Insider řada podezření. Vadim Andrejevič Sokolov se podle údajů ve svém vízu narodil v Irkutsku na Sibiři a bydlí momentálně v Petrohradu. V ruském pasovém registru ale nikdo takový přihlášen není. Nikdo s tímto jménem, datem a místem narození není ani v registru řidičů. Číslo pasu Sokolova navíc ukazuje na část ruského ministerstva vnitra, která už v minulosti vydávala dokumenty vojenské tajné službě GRU.

Indicie i pochybnosti

Spiegel tato fakta hodnotí jako závažné indicie, že za vraždou může stát právě GRU. Zároveň ale magazín poznamenává, že existují rovněž indicie, které ukazují na to, že Sokolov zřejmě nebyl přímým zaměstnancem této tajné služby. Má na sobě totiž vícero tetování, a podle ruských zdrojů je tedy nepravděpodobné, že by ho GRU přímo zaměstnala, protože by byl poměrně snadno poznatelný.

I proto nadále vyšetřovatelé prověřují také možnosti, že mohlo jít o vraždu související s organizovaným zločinem nebo že za ní mohl stát čečenský autoritářský vůdce Ramzan Kadyrov. O tom, že šlo o vraždu na zakázku, německé úřady nepochybují.

Pokud se nakonec skutečně potvrdí, že za ní stála Moskva, může to mít dramatické následky pro německo-ruské vztahy podobné dopadům na britsko-ruské vztahy po loňském pokusu o zabití bývalého ruského agenta Sergeje Skripala nervovou látkou novičok v Salisbury. Za tímto útokem stála podle evropských zemí Moskva.

Podezřelé jednání

K dalším podezřením přispívá i to, že Sokolov v žádosti o vízum špatně a neúplně vyplnil svou údajnou petrohradskou adresu. Pas, v němž ještě nejsou biometrické údaje, mu navíc byl vystaven jen 11 dní před žádostí o vízum. V hotelu v Paříži, kde měl být před cestou do Berlína, si na něj vůbec nevzpomínají recepční. V berlínském hotelu, kde bydlel, se zase našel větší obnos peněz v hotovosti. Letenku zpět do Ruska měl rezervovanou hned na první den po vraždě.

Zastřelený Changošvili, který byl Čečencem s gruzínským pasem, v Gruzii úzce spolupracoval s tajnými službami a snažil se bojovat proti pronikání ruského vlivu do země. Poté, co se ho někdo pokusil zabít a Changošvili utrpěl několik střelných ran, se přestěhoval na Ukrajinu a pak dále do Německa.

V Berlíně Changošviliho přes dva roky kontrarozvědka vedla jako islamistu, od něhož může pocházet nebezpečí útoku. Příčinou sledování bylo podle Spiegelu to, že ho za nebezpečného islamistu označila Moskva. Když ale za celou dobu muž neučinil žádné podezřelé kroky, přestal být sledován.