Rakousko
Nejsme německá čekárna! Proč Vídeň změnila přístup k migraci

Za nedávnou změnou migrační politiky rakouské vlády nestál ani tlak koaliční Rakouské lidové strany (ÖVP), ani výsledky průzkumů veřejného mínění, ale očekávané vysoké počty příchozích migrantů v letošním roce. V diskuzním pořadu rakouské televize ORF to v neděli večer řekl kancléř Werner Faymann. Evropské řešení migrační krize podle něj nefunguje. Za nejdůležitější teď označil zamezení vzniku alternativních migračních tras.

Potřebu změny způsobu řešení migrační krize si Faymann údajně uvědomil loni v zimě při diskuzi s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Obrat v myšlení kancléře prý nastal v okamžiku, když si slýchal, "že jsou i v Německu lidé, kteří si myslí 'No co, tak přijde jeden až dva miliony migrantů a 300 tisíc až 400 tisíc z nich stejně zůstane v Rakousku'". To je podle Faymanna nepřijatelné. "Nejsme německá čekárna," upozornil. Na změně jeho názoru na řešení migrační krize se podílelo prý i poznání, že evropské řešení nefunguje.

Vídeň začala v polovině února na hranicích přijímat jen 80 žádostí o azyl denně a dál do Německa pouštět nanejvýš 3200 migrantů. Později se Vídeň se zeměmi na takzvané balkánské stezce dohodla, že budou přes hranice pouštět jen asi 580 migrantů denně. V loňském roce přitom Rakousko přijalo celkem 90 tisíc žádostí o azyl, což odpovídá zhruba jednomu procentu jeho populace. Minulý týden hranici se Slovinskem nepřekročil jediný migrant.

Nyní je podle Faymanna důležité zavřít kromě takzvané balkánské stezky vedoucí přes Řecko, Makedonii, Srbsko, Chorvatsko a Slovinsko do Rakouska a dál do Německa také případné alternativní trasy, "ať už vedou přes Itálii, či Bulharsko". Pokud se to nezvládne ještě v březnu, bude stát v létě Evropa "před zcela nezvladatelným úkolem". Zavření balkánské stezky byla podle Faymanna "nutná sebeobrana". "Mou jedinou obavou je, že ji zase otevřou," dodal.

Kancléř v nedělním rozhovoru znovu odmítl kritiku zavedení limitu na počet přijímaných žádostí o azyl ročně, který na počátku roku Vídeň stanovila na 37 500. Kdyby se prý totiž stejně jako Rakousko chovaly všechny země EU, mohly by útočiště najít až dva miliony lidí v nouzi.

Faymann byl ještě loni vehementně proti zavedení "horní hranice" počtu přijímaných žádostí, odmítl ale, že by na změnu jeho názoru měla vliv koaliční strana ÖVP. "To koaličního partnera trochu přeceňujete," řekl moderátorce diskuzního pořadu.

Z Rakouska by si mělo vzít příklad i Německo a rovněž zavést limit počtu přijímaných migrantů, myslí si Faymann. "Je důležité, aby kancléřka Merkelová přijala náš kurz," uvedl.

Přerozdělování migrantů

Nefunkčnost systému přerozdělování migrantů mezi jednotlivé členské země EU je podle rakouského kancléře do jisté míry vinou samotných běženců, kteří podle něj nechtějí jít jinam než do Německa či Rakouska. Dalším problémem je nefunkčnost takzvaných hotspotů, tedy míst pro registraci migrantů v Řecku a v Itálii. "Přáli bychom si přerozdělovací centra, kde se běžencům jasně vysvětlí, že si nemůžou vybírat, kde dostanou ochranu," řekl Faymann.

Dohoda Evropské unie s Tureckem podle Faymanna rozhodně není samospasným řešením krize. "Viděli jsme, že Turecko není žádným jednoduchým partnerem," řekl.