Odchod z EU
Neřízený brexit je nejhorší varianta, míní ministři řady zemí EU

Nejhorší variantou brexitového vývoje by byl britský odchod z Evropské unie, který by se neřídil žádnou vzájemnou dohodou. Při příchodu to v úterý ráno v Lucemburku uváděli mnozí účastníci jednání Rady pro všeobecné záležitosti. Ta ve formátu zástupců 27 členských zemí EU připravuje středeční mimořádný summit EU, který bude posuzovat novou žádost britské premiérky Theresy Mayové o odklad brexitu.

"Případný odklad musí být využit k tomu, abychom se vyhnuli brexitu bez dohody," řekl novinářům například nizozemský ministr zahraničí Stef Blok. Podle německého ministra pro evropské záležitosti Michaela Rotha musí být nejpozději ve středu večer na summitu jasné, k čemu přesně plánuje britská premiérka dalšího odkladu využít a šéfové států a vlád si před možným prodloužením podle něj dají konkrétní podmínky.

Podobně se vyjádřil irský ministr zahraničí Simon Coveney. "Doufám, že ve chvíli, kdy Mayová přijede na Evropskou radu, bude co nejvíce jasné, jaký je plán ohledně konstruktivního využití dalšího času navíc," řekl novinářům. Mayová v poledne jedná v Berlíně s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a večer ji čeká v Paříži francouzský prezident Emmanuel Macron.

Podle irského ministra je třeba už konečně uzavřít první fázi jednání, tedy schválit v listopadu diplomaty vyjednaný text dohody o britském odchodu z evropského bloku, který upravuje pouze okolnosti samotného brexitu a který EU odmítá dál měnit, a spořádaně se posunout ke druhé fázi diskusí - tedy ke složitým vyjednáváním o budoucí podobě vzájemných vztahů. Jejich cílový stav nyní definuje takzvaná politická deklarace a o jejích úpravách je unie připravena diskutovat.

Coveney zároveň upozornil, že nynější rozhovory mezi britskou vládou a labouristickou opozicí právě o tom, jak by tato budoucnost měla vypadat, jsou podle jeho informací vedeny s plnou vážností. Je to podle něj dobře, protože před libovolným rozhodnutím o odkladu brexitu budou chtít lídři ostatních unijních zemí vědět, zda existuje nějaký plán s realistickou šancí získat v britské sněmovně většinovou podporu.

Pokud summit nebude s žádostí Mayové nějakým způsobem souhlasit, odešla by Británie z EU bez dohody už tento pátek. I toto datum už je posunem původního termínu 29. března. Delší odklad do 22. května byl podmíněn tím, že minulý týden Dolní sněmovna na třetí pokus schválí rozvodovou smlouvu s EU, což se opět nestalo.

Německý zástupce Roth dával před lucemburským jednáním najevo, že situace je pro 27 evropských zemí velmi frustrující, protože chtějí řešit jiná témata týkající se jejich vlastní budoucnosti.

Mayová v dopise předsedovi unijních summitů Donaldu Tuskovi minulý týden požádala o odklad brexitu do 30. června; se stejným datem přitom už při první žádosti neuspěla. Tusk dává najevo, že podle něj je nyní nejlepším řešením roční odložení s tím, že Británie by mohla z EU odejít i dřív, pokud její parlament schválí dohodu o vystoupení.

Delší odklad ovšem znamená britskou účast v květnových volbách do europarlamentu, kdy státy jako Francie mají obavy z toho, že by zástupci odcházející země měli dál možnost plnoprávně rozhodovat o tématech týkajících se budoucnosti bloku, který hodlají opustit.

Rumunský ministr pro evropské záležitosti George Ciamba před novináři formuloval další okolnost, která přemýšlení sedmadvacítky kolem brexitu ovlivňuje. "Nemůžeme to (žádost o brexitový odklad) řešit každé dva týdny bez konkrétního plánu do budoucnosti," poznamenal.