Opona spadla. Už déle očekávaný rozpad nizozemské vlády se stal v noci na sobotu skutečností. Nyní může na politickém jevišti v Haagu dostat jednu z hlavních rolí kritik islamizace Evropy Wilders. Do parlamentu chce i muslimská partaj v čele s konvertitou.
Měsíce trvající spor o prodloužení mise holandských vojáků v afghánské provincii Uruzgán skončil. Nizozemská trojčlenná koaliční vláda se nedohodla, poslední hřebík do její rakve zatloukli sociální demokraté (PvdA), kteří nehodlali porušit slib voličům o stažení všech holandských vojáků ještě letos a nechtěli přistoupit na žádný kompromis.
Uplynulé měsíce se ale haagský kabinet potácel od jedné krize ke druhé a jeho pád se tak jako tak očekával. Je, respektive byla to už čtvrtá zhroucená vládní koalice v Nizozemí za posledních osm let. Dosavadní vláda se pod vedením téhož premiéra Jana Petera Balkenendeho nazývala "Balkenende 4".
ČTĚTE TAKÉ: Wildersové všech zemí, spojte se!
Nizozemská vláda padla kvůli vojákům v Afghánistánu
Teď se vší pravděpodobností bude dočasně nadále vést zemi kabinet složený z premiérovy Křesťanskodemokratické výzvy (CDA) a Křesťanské unie (CU). Dostane označení "Balkenende 5", což je v historii země unikátní.
To už ale není tak důležité, protože Nizozemce zajímá hlavně to, co se bude dít dále. Podle obvyklé praxe by měly být vyhlášeny volby, a sice do 83 dnů poté, co do rukou královny Beatrix složí ministři rozpadlé vlády své mandáty. Nizozemští experti předpovídají, že volby by se měly konat během května.
Při hlasování přitom není vyloučená senzace, protože nejvyšší počet křesel v parlamentu by mohla získat ryze antiislámská strana poslance Geerta Wilderse. Jeho Strana pro svobodu (PVV) se už od poloviny loňského roku udržuje v průzkumech na čele popularity, která by jí nyní zajistila 26 až 30 parlamentních křesel. O Wildersovi se proto už nějaký čas diskutuje jako o možném příštím premiérovi Nizozemí.
Tato možnost má ale mnohá "ale", hlavně kvůli dosavadnímu postoji zbytku nizozemského politického spektra, jehož větší část se ho snaží izolovat a zčásti líčit jako extremistu nebo radikála. Wilders sám se označuje za liberála a konzervativce.
Ústředním mottem strany PVV je strach z islamizace: muslimští kolonisté se snaží ovládnout Evropu. Islám ničí vše, na čem nám v naši kultuře záleží a co jsme budovali. Je to nebezpečná, násilná a krutá ideologie...
Že má on sám a jeho ideje doma značný počet příznivců, dokládají nejen dlouhodobé průzkumy, ale i čerstvé reakce pod články o rozpadu vlády v nizozemských novinách. V magazínu Elsevier (holandská obdoba českého Týdne) hned první diskutér píše, že novými volbami se konečně otevírá šance, aby se Holandsko zase vrátilo Holanďanům. Podobně laděné jsou i četné další příspěvky v dalších webových médiích.
Z šéfů opozičním politických stran reagoval jako první na pád kabinetu Balkendende 4 právě Wilders: "Doufali jsme dlouho, přece to přišlo. Můžeme vyvěsit vlajku. Tento dosud nejhorší kabinet si nezasloužil vládnout ani o den déle."
Podle šéfa PVV excelovala tato vláda hlavně v lámání rekordů na poli masového přistěhovalectví, což škodilo ekonomice, zatěžovalo sociální systém, podporovalo islám a zvyšovalo kriminalitu.
Podle Wilderse potřebuje Nizozemí novou vládu, která tyto problémy začne řešit. Konečně se prý volič bude moci vyslovit. Jeho Strana pro svobodu je na to připravena. Jedním z problémů PVV je ale velmi řídký stranický aparát a nedostatek odborníků.
Volební test čeká wildersovce už brzy při obecních volbách v březnu, v nichž kandidují na tři radnice, shodou okolností v Almeere a Haagu, kde chce poprvé spoluvládnout i Nizozemská muslimská stran (NMP). Ta se uchází o mandáty v celkem osmi městech včetně Amsterdamu a Rotterdamu. Muslimové se chtějí ale dostat i do dolní komory nizozemského parlamentu (Staaten Generaal).
Muslimská strana by podle svého šéfa Hennyho Kreefta chtěla zaplnit propast dělící muslimy a nemuslimy v zemi. Ve svém programu má okamžité přijetí Turecku do EU, stavbu islámských sociálních zařízení a hřbitovů, boj s diskriminací vyznavačů islámu a dále pak například to, aby se na tzv. "marocké hochy" (jsou často spojováni s kriminalitou a odmítáním způsobu života hostitelské země) dívala společnost jako na Holanďany. Šéf NMP Kreeft je konvertita, rodilý Holanďan, který roku 1990 začal vyznávat islám. Svou stranu založil před třemi lety.
Foto: NRC a Profimedia
