Biojatka
Nový trend: místo jatek odstřel na pastvě

V západní Evropě přibývá chovatelů, kteří porážejí dobytek nikoli na jatkách, ale přímo na louce. Zvířata se nestresují a jejich maso je pak chutnější. Čeští veterináři si evropské směrnice vykládají jinak než jejich kolegové a tvrdí, že takový způsob zabíjení hospodářských zvířat je striktně zakázán.

Jen v Německu v současnosti zabíjí krávy a býky na pastvě přes dvě stě sedláků a další přibývají. Podobné je to ve Švýcarsku a některých dalších západoevropských zemích. K tomu, aby mohli zvíře porazit na statku, stačí vyřídit si výjimku ze zákona. U porážky musí být vedle řezníka přítomen i veterinář a najatý lovec se zbraní. Ten zvíře střelí přímo do mozku. Pak se dobytek přesune do speciálního kontejneru, kde se "vykrví" a následně v co nejkratší možné době převeze ke zpracování na jatka.

"Porážka není žádná legrace. Alespoň však můžeme zajistit, aby při ní zvíře netrpělo a nebylo vystaveno zbytečnému stresu," řekl německému deníku Focus biofarmář Herbert Siegel. Zvíře je usmrceno bez strachu vyvolaného převozem a přípravou porážky na jatkách.
Zákonná výjimka z evropských norem - alespoň podle německého výkladu - se týká výhradně dobytka pasoucího se celý rok venku. Box, kde je zvíře vykrveno, musí splňovat přísné hygienické normy a jatka, kam se zabitý dobytek převáží, nesmějí být od místa porážky vzdálena více než hodinu jízdy autem.

Proč to v Česku nejde?

Splnění všech těchto podmínek je pochopitelně nákladné a promítá se i do ceny masa pro spotřebitele. Kilogram hovězího z takových porážek stojí v průměru 18 eur (480 korun), zatímco běžná cena je o 40 procent nižší. O zákazníky ale sedláci rozhodně nouzi nemají. "Poptávka je obrovská," tvrdí Siegel. Mnozí lidé jsou totiž přesvědčeni, že maso z odstřelených kusů má lepší chuť.

V Česku se zatím maso z "humánně" zabitých krav či býků neprodává. Naši úředníci si totiž evropskou směrnici vykládají jinak. "Porážení hospodářských zvířat střelnou zbraní brání evropská legislativa," tvrdí Petr Majer z oddělení vnější komunikace Státní veterinární správy. Na dotaz, zda tedy Německo a další státy evropský předpis porušují, odpověděl: "To je věc Německa. Podle našeho výkladu může jít na trh pouze maso z hospodářských zvířat poražených na jatkách."

Podle mluvčího se různé zájmové skupiny v minulosti pokoušely přesvědčit Evropskou komisi ke změně postoje, ovšem neúspěšně. Výjimku z pravidla, tvrdí Majer, tvoří pouze zraněná zvířata, u kterých by převoz na jatka znamenal zbytečné utrpení. V takových případech je dovolena porážka přímo v hospodářství.

Stresové hormony v krvi

Již zmíněné Švýcarsko sice není členem Evropské unie, ale jeho veterinární předpisy patří k nejpřísnějším na světě. Přesto se už před dvěma roky místním sedlákům podařilo přimět úřady, aby střílení dobytka umožnily. První byl kanton Curych, pak se přidaly i některé další regiony. A dnes jde mezi švýcarskými "biochovateli" o poměrně běžnou praxi, na niž se jezdí dívat zemědělci z celé Evropy. Jedním z nich byl nedávno i Jan Bošina, majitel stejnojmenné ekofarmy na Broumovsku.

"Když je zvíře vystrašené a vystresované, stresové hormony se dostávají do krve a moči dobytka, což vycítí i vedle stojící zvířata. Pokud je ale kráva náhle omráčena zásahem z pušky, k vyplavení stresových hormonů vůbec nedochází," vysvětluje farmář. Ostatní krávy prý zastřelený kus jen v klidu očichávají.

"Co se jim děje v hlavách, samozřejmě nevíme. Fakt, že jedna z nich náhle padne, v nich ale evidentně žádnou paniku ani stres nevyvolává," řekl Bošina. I ten nejekologičtější způsob usmrcení v "biojatkách" je podle něho pro zvířata více stresující. A to se projevuje i na kvalitě masa. Sám by proto určitě přivítal, kdyby i na naše úřady porážku odstřelením povolily.

Nelegální odstřel

Někteří podnikatelé nakupující z biochovů tvrdí, že kvůli velké poptávce po masu ze "zastřeleného dobytka" jsou krávy zabíjeny puškou i na českých pastvách, avšak nelegálně. "Záleží na veterináři, zda uzná chovatelům argument, že se kráva zranila a musela být utracena okamžitě," říká jeden z jihočeských restauratérů, který si z pochopitelných důvodů přeje zůstat v anonymitě. I v případě, že je sedlák s veterinářem předem domluven, nemůže však tímto způsobem porážet dobytek často.

Pokud by čeští veterináři odstřel nakonec povolili, šlo by - tak jako u našich západních sousedů - stále o výrazně menšinový způsob týkající se jen biochovů. Klasickým způsobem na jatkách je v Německu usmrcováno více než 3,5 milionu kusů dobytka ročně.