Debata o možném zákazu muslimských šátků v rakouských soudních síních může mít rozsáhlý dopad. Pokud stát nepovolí šátky, budou muset soudkyně a soudci sundat i řetízky a náušnice s křížkem.
Vedení rakouské Soudcovské unie se pokusí přesvědčit vládu, aby zákonem zakázala v soudních síních nejen šátky, ale i veškeré další náboženské symboly, včetně těch křesťanských nebo židovských.
"Svým oblečením musejí dát soudci jasně najevo, že rozhodují naprosto neutrálně, bez předsudků a náboženských vlivů," prohlásil předseda unie Werner Zinkl. Podle něho nikdo nemůže soudcům zakázat víru v boha ani příklon k jakémukoli vyznání, to by u nich ale mělo zůstat ryze privátní záležitostí. "Pokud soudce není schopen oddělit svůj náboženský názor od práce, pak se minul povoláním," uvedl Zinkl. Stále přitom v Rakousku pracuje řada soudců, které lze označit za "přísně katolické". A své přesvědčení dávají najevo třeba tím, že na krku nosí kříž.
Skončí i krucifixy?
Soudcovská unie o svém návrhu s ministerstvem spravedlnosti začala jednat už v pátek 24. března. Zároveň žádá, aby stát zákonem odstranil ze soudních síní všechny krucifixy na stěnách. V některých soudních budovách v Rakousku totiž tento symbol křesťanství stále visí. Pokud se tím ale cítí některý z účastníků řízení z náboženských důvodů poškozen, musí soudce dát kříž sejmout. Nově by musely ze soudních budov zmizet natrvalo.
Na prvopočátku současného tažení stojí vleklá debata o tom, zda soudkyně muslimského vyznání mohou mít na jednání šátek. V Rakousku se sice žádná žena v taláru k ničemu podobnému neodhodlala, ale v sousedním Německu se už minimálně jeden případ objevil. A to u jednoho z okresních soudů v Mnichově, kde začala nosit šátek justiční čekatelka. V Rakousku tedy dochází k paradoxní situaci. I když ani muslimské organizace "právo na šátek" nevyžadují, země zřejmě vyřeší případné spory preventivně. "Nedovedu si představit, že by soudkyně s muslimským šátkem na hlavě vedla třeba soud proti džihádistům," uvedl Werner Zinkl. To však podle něho platí pro všechny jiné náboženské symboly.
Snaha "vyhnat náboženství" se možná dotkne i některých dalších tradic. I když Rakousko už dávno zrušilo v trestních věcech nutnost přísahy na bibli před výpovědí, u civilních procesů zůstala tato možnost zachována. Pokud svědek nebo jiný účastník řízení chce přísahat, soud mu to musí umožnit. Když se později jeho výpověď ukáže jako lživá, může být za křivé svědectví potrestán přísněji než bez přísahy. Přísahat lze i na korán nebo na tóru. Podle Soudcovské unie by ale i tato tradice měla být raději zrušena. "Pokud bychom měli zachovat možnost přísahy v civilním řízení, pak třeba formou podání ruky bez jakýchkoli náboženských úkonů," uvedl Zinkl.
Výhrady ateistů
I když se rakouská debata může zdát z českého pohledu malicherná, vychází z reálné snahy nastavit jasná pravidla pro soudnictví. A to v době, kdy v celé západní Evropě přibývá muslimů. Ovšem nejde zdaleka jenom o ně. Náboženské symboly na veřejných místech totiž vadí i mnoha ateistům. Ti často žádají odstranění křížů nejen ze soudních budov, ale i ze školek a škol. Jenže soudci nemají při posuzování podobných sporů z čeho vycházet. Oblečení soudců upravuje zákon "o talárech" z roku 1962. Ten na náboženské symboly nepamatuje, nepočítá ani s tím, že by soudcem mohla být žena. Zákon pouze nařizuje, že soudce musí mít pod talárem černý oblek, bílou košili a kravatu. Podle současných zákonů tedy šátek soudkyni prakticky zakázat nelze.
Ani v Česku zatím žádná zákonná norma nošení náboženských symbolů u představitelů justice neupravuje. Soudkyně a soudci tedy mohou mít na krku viditelný řetízek s křížkem stejně jako muslimský šátek nebo židovskou jarmulku. A doteď se nestalo, že by si některý z účastníků řízení stěžoval. "Proto také dosud nebyl důvod řešit tuto věc zákonem. Řešit to bude nutné až v případě nějakého sporu," řekl TÝDNU viceprezident Soudcovské unie ČR Tomáš Novosad.
Spory také v Česku
Doba, kdy se i čeští soudci a zákonodárci budou muset zabývat spory o náboženskou neutralitu v justici, možná není daleko. Příkladem může být případ známé advokáty Kláry Samkové. Té totiž hrozí vyřazení ze seznamu advokátů kvůli tomu, kdy loni při protiislámské demonstraci před tureckou ambasádou v Praze třikrát proklela velvyslance Turecka. Prohřešek projednává Česká advokátní komora.
Samková se však možnému vyřazení z advokacie brání tím, že předsedu kárného senátu obvinila z podjatosti kvůli jeho údajné katolické víře. Poměrně složitou konstrukcí se advokátka dobrala k přesvědčení, že by jako katolík mohl nadržovat muslimům. Současný papež se, jak tvrdí Samková, staví k islámu tolerantně, zatímco ona toto náboženství tvrdě kritizuje. A pokud bude předseda kárného senátu poslouchat papeže, nemůže být při rozhodování zcela nestranný.
"Považuji za vyloučené, aby rozhodl v mé věci proti názoru nejvyššího představitele své církve, zvláště když je jeho názory ve věcech věroučných formálně vázán," citoval Samkovou server Lidovky.cz. Česká advokátní komora o obvinění z podjatosti ještě k závěru nedošla. Celý případ však dokazuje, že i v Česku mohou mít za čas soudci strach, aby je někdo neviděl v kostele. A neobvinil později z toho, že místo zákonů poslouchají "svého boha".
