Rebelie studentů proti vzdělávacímu chaosu v Německu

Desetitisíce studentů a žáků dnes vyšly do německých ulic, aby požadovaly lepší vzdělání. Demonstrují proti studijním poplatkům, přeplněným univerzitám a proti zkostnatělosti bakalářského a magisterského studia. Jejich demonstrace se setkávají s podezřele velkým potleskem a sympatiemi, všímají si někteří domácí komentátoři.  

Při dnešních akcích, které navazují na obsazení univerzitních poslucháren minulý týden, protestovaly a stavěly blokády tisíce studentů a učitelů v nejméně 35 německých městech. Vše jako součást mezinárodního akčního dne s názvem „Education is not for sale" (Vzdělání není na prodej). 

Mezi požadavky studentů patří více peněz na vzdělání, zrušení poplatků za studium, které se platí v některých spolkových zemích, a vnesení větší pružnosti do nově zaváděných cyklů bakalářského a magisterského studia.

Jednotný systém přitom vyžaduje takzvaný "boloňský proces" směřující k vytvoření společného evropského prostoru vzdělání.

Demonstrace vysokoškolských studentů byly dnes svolány mimo jiné do největších měst jako jsou Berlín, Mnichov, Hamburk, Kolín nad Rýnem nebo Frankfurt nad Mohanem, kde se mělo pochodů zúčastnit několik tisíc studentů. I v jihoněmeckém Freiburgu jich podle tamní policie demonstrovalo zhruba pět tisíc.

Kromě studentů vysokých škol se manifestací zúčastnili také středoškoláci.

Demonstranti vyšli do ulic s transparenty popsanými hesly jako "Vítejte ve fabrice na vzdělání". V letácích si studenti mimo jiné stěžovali, že z někdejších desetisemestrálních studijních cyklů se staly při zachování stejného množství studijních požadavků šesti- nebo sedmisemestrální bakalářské cykly. Vysokoškoláci si dále stěžují na přeplněné posluchárny a sociální nerovnosti v přístupu ke vzdělání.

Zatímco jednotlivé spolkové země tvrdí, že potřebné změny mohou provést samotné školy, univerzity argumentují tím, že mají nedostatek peněz. Ročně jim údajně chybí více než miliarda eur (zhruba 25,5 miliardy korun).

Požadavky studentů podporují i někteří univerzitní profesoři a regionální politici. Ministryně školství Anette Schavanová dnes v rozhlasové stanici Deutschlandfunk vyjádřila částečné pochopení pro požadavky studentů a připustila, že při aplikování reformy vysokých škol se vyskytly "řemeslné" chyby. "Bod zlepšení výuky sdílím," řekla Schavanová. Ministryně však také tvrdí, že navzdory hospodářské krizi se v Německu do vzdělání údajně nikdy neinvestovalo tolik, co nyní.

"De facto ale nepřijímají žádná rozhodnutí, která by nám vycházela vstříc," žaluje na politiky zástupkyně protestujících Paula Rauchová. Rektoři a politici by podle ní neměli jen předstírat, že studentům naslouchají.

Studenti dnes z podobných důvodů jako v Německu protestují rovněž v Rakousku a ve Francii. V Rakousku začaly protesty už před několika týdny, když vídenští studenti obsadili Audimax. Vlna nespokojenosti se pak přelila do Innsbrucku („Uni brennt" -Univerzita hoří) a dalších měst. Poté začaly podobné akce i v sousedním Německu.

Ve Spolkové republice jde dosud o poměrně přehlednou revoltu, kterou organizují hlavně různé studentské svazy. Oznámily „horký podzim („heißen Herbst). Ten se ale ohlašuje každý rok, a přesto zůstává toto roční období na školách poměrně chladné.

To se ale může poměrně rychle změnit, jak ukazují některé příklady z uplynulých desetiletí. Stačí jedna lokální jiskra, která způsobí plošný požár. V celém Německu jsou nyní zhruba dva miliony studentů.  

Foto: ČTK/AP