Odchod z EU
Riziko brexitu bez dohody nikdy nebylo vyšší, říká Barnier

Riziko, že Británie odejde z Evropské unie bez dohody, nikdy nebylo vyšší. Evropští politici by jej neměli podceňovat, stejně jako důsledky tohoto scénáře. V rozpravě v Evropském parlamentu to uvedl hlavní brexitový vyjednavač EU Michel Barnier. Dodal však, že unie je připravena této variantě čelit a že zůstane "klidná a jednotná až do konce tohoto mimořádného procesu".

"Riziko brexitu bez dohody nikdy nebylo vyšší. Naléhám na vás, abyste toto riziko ani jeho dopady nepodceňovali," prohlásil Barnier. Britské vládě vzkázal, že pokud je stále jejím cílem opustit unii spořádaným způsobem, pak je vyjednaná brexitová dohoda jediným nástrojem, který tento cíl naplní. "Chci, aby to všichni zcela pochopili," dodal.

Barnier poté nastolil otázku, proč by EU měla schválit odsunutí data brexitu, když vyjednávání o jeho podmínkách skončilo. Státní tajemnice pro evropské záležitosti rumunského ministerstva zahraničí Melania-Gabriela Ciotová jako zástupkyně nynějšího rumunského předsednictví EU uvedla, že unie je otevřená dalším rozhovorům a poskytnutí dalších vysvětlení, pokud by to pomohlo s ratifikací brexitové dohody v britském parlamentu. Takové rozhovory by prý ale mohly vést jen k potvrzení dočasné podoby tzv. irské pojistky.

Právě irská pojistka, která má předejít obnovení hraničního režimu mezi Irskem a Severním Irskem, vyvolává obavy části britských poslanců, že tento mechanismus v sobě skrývá riziko trvalého připoutání Británie k unijním strukturám i po brexitu.

Představitelé unijních institucí se v debatě shodli, že cestu dál musí nyní ukázat britští poslanci. Koordinátor EP pro brexit Guy Verhofstadt uvedl, že si nepřeje odklad brexitu byť jen o 24 hodin, pokud tento krok nebude podložen jasným rozhodnutím dolní komory britského parlamentu. Ciotová vysvětlila, že i kdyby Britové brexitovou dohodu v nejbližších dnech přece jen schválili, krok by musela provázet žádost o odklad vystoupení z unie. Zároveň věří, že unie by v takovém případě dokázala včas reagovat.

Jediným rozumným řešením současného patu je podle Verhofstadta spolupráce mezi labouristy a konzervativci, kteří zatím jen "používají brexit, aby se navzájem vraždili". Manfred Weber, který vede nejsilnější europarlamentní frakci Evropská lidová strana nicméně řekl, že pokud politici ve svých snahách selžou, bylo by na místě vrátit otázku zpět do rukou britských voličů.

Konání nového referenda naopak vidí jako velmi nepravděpodobný vývoj nezávislý český europoslanec Pavel Telička. V rozhovoru s ČTK uvedl, že úterní hlasování v Londýně otevírá možnost nalezení řešení na britské politické scéně, které může spočívat tom, že "začnou politické strany seriózně mezi sebou jednat". Odklad brexitu v řádu několika týdnů je podle něj pro takový proces dostatečný.

Výraznější prodloužení lhůty stanovené článkem 50 Lisabonské smlouvy vidí Telička vzhledem ke květnovým evropským volbám jako velký problém. "Logicky nemůžu tento scénář vyloučit, protože celá sága brexitu nám ukazuje, že téměř cokoli je možné. Ale myslím si, že by to bylo krajně nešťastné," dodává.

Telička odmítl jakékoli spekulace o údajné snaze unie potrestat Británii za její rozhodnutí odejít z evropského bloku. Tento argument označil za klacek pro ty, kteří "neopomenou příležitost nakopat unii do achilovky", realita je podle něj odlišná.

"I to jednání před dvěma dny (Theresy Mayové a Jeana-Clauda Junckera v pondělí večer ve Štrasburku) pouze ukazuje, že unie se snaží hledat řešení, ale logicky, někde je nějaká hranice, za kterou se nepůjde. Je velmi jednoduché říci, že bychom měli Británii ustoupit, ale už nikdo neřekne, jaké konkrétní dopady to má na české firmy a pro české občany," řekl Telička.