Verdikt
Vinen z genocidy, přál si smrt muslimů. Karadžič dostal 40 let
24.03.2016 15:46 Aktualizováno 24.03. 18:28
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) odsoudil bývalého politického předáka bosenských Srbů Radovana Karadžiče ke 40 letům vězení. Uznal ho vinným v deseti z jedenácti bodů obžaloby, včetně genocidy v souvislosti se srebrenickým masakrem. Rozsudek není pravomocný a 70letý Karadžić se proti němu hodlá odvolat. Výsledek šest a půl roku trvajícího procesu přivítali žalobci ICTY a vysoký komisař OSN pro lidská práva Zaíd Husajn.
Jediným bodem obžaloby, v němž senát tribunálu neshledal někdejšího prezidenta bosenské Republiky srbské (RS) vinným, je genocida související se zločiny spáchanými během války v letech 1992-1995 v sedmi bosenských městech - Ključ, Sanski Most, Prijedor, Vlasenica, Foča, Zvornik a Bratunac. Předsedající soudce O-Gon Kwon toto rozhodnutí zdůvodnil nedostatkem důkazů.
V ostatních bodech je ale Karadžić podle tribunálu trestně odpovědný. Pokud jde o události ve Srebrenici, senát má za prokázané, že obžalovaný souhlasil s plánem na eliminaci zajatých mužů muslimské (dnes bosňácké) národnosti a neučinil nic, aby zabíjení zabránil.
Události kolem Srebrenice z poloviny července 1995 jsou považovány za největší masakr od druhé světové války. "Nejméně 5115 bosenských Muslimů bylo zabito při událostech ve Srebrenici a jejím okolí," konstatoval senát ICTY ve čtvrtečním rozsudku. Podle různých odhadů ale bosenskosrbské síly mohly tehdy povraždit až 8 tisíc mužů, včetně starců a chlapců.
Podle soudců je Karadžić rovněž trestně odpovědný za brutální tříleté obléhání Sarajeva, při němž granáty a kulky vypálené ze srbských pozic zabily více než 10 tisíc lidí. Mezi oběťmi bylo na 1500 dětí.
Odpovědný je také za další zločiny spáchané bosenskosrbskými silami, včetně "pronásledování, vyhlazování, vražd, deportací, nelidských činů (násilného přemísťování), nezákonných útoků na civilisty a braní rukojmích", uvedl ICTY.
Rozsudek vzápětí po jeho vynesení uvítal vysoký komisař OSN pro lidská práva. Výsledek procesu "by měl zastavit vedoucí činitele v Evropě a všude jinde, kteří zneužívají nacionalistické emoce a dělají obětní beránky z menšin", uvedl Zaíd Husajn v prohlášení.
Spokojeni jsou i žalobci. "Tisíce lidí sem přišly, aby vylíčily své příběhy a aby se odvážně konfrontovaly se svými trýzniteli. Ve čtvrtek byla jejich důvěra tímto odsouzením uctěna. Spravedlnosti bylo učiněno za dost," uvedl hlavní žalobce ICTY Serge Brammertz v prohlášení zveřejněném na webu tribunálu.
Verdikt se podle očekávání setkal s rozdílnými reakcemi v bývalé Jugoslávii, zejména v Bosně. Podle rodin muslimských obětí Karadžić "dostal, co mu patří". Bosenskosrbský prezident Milorad Dodik, který je stoupencem odtržení Republiky srbské od Bosny, na druhé straně míní, že rozhodnutí ICTY jen dál "vyhrotí situaci" v Bosně a Hercegovině.
Karadžić se před spravedlností ukrýval více než deset let, než byl zadržen v červenci 2008 v Bělehradě. Proces s ním začal před ICTY v říjnu 2009. V závěrečné řeči pronesené v říjnu 2014 prohlásil, že očekává zprošťující rozsudek. Je totiž přesvědčený, že za zločiny nese pouze morální odpovědnost, nikoli trestní.
ICTY verdiktem sice nevyhověl návrhu žalobců na potrestání Karadžiče doživotním vězením, nicméně čtyřicetileté odnětí svobody má pro odsouzeného vzhledem k jeho věku prakticky stejný dopad. Karadžić se podle sdělení svých obhájců míní proti rozsudku odvolat.
Válka
Válka v Bosně a Hercegovině, která spolu s válečným konfliktem v Chorvatsku provázela rozpad někdejší jugoslávské federace, si vyžádala životy více než 100 tisíců lidí. Zhruba 2,2 milionu obyvatel kvůli ní muselo utéci nebo bylo vyhnáno při etnických čistkách z domovů.
Po vynesení verdiktu nad Karadžičem zbývají Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii tři kauzy. Už 31. března se čeká vynesení prvoinstančního rozsudku nad srbským ultranacionalistou Vojislavem Šešeljem. Otevřený je proces s někdejším prezidentem vzbouřených chorvatských Srbů Goranem Hadžičem, jehož projednávání je pozastaveno kvůli vážnému zdravotnímu stavu Hadžiče. Poslední verdikt má ICTY vynést nad bývalým vrchním velitelem bosenskosrbské armády Ratkem Mladičem, a to v listopadu příštího roku.
Poté ICTY svou činnost ukončí. Odvoláními se už bude zabývat zvláštní orgán - Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT). Ustavila ho 22. prosince 2010 Rada bezpečnosti OSN.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.