Teroristé z NSU
Vraždili s "Ceska Pistole". Němci připravují proces století

Uzavřené ulice, soudní síň jako pevnost, náhradní soudci a nejvýše padesát reportérů. Proces související s rasisticky motivovanými vraždami neonacistické sítě NSU je označován za jeden z nejvýznamnějších v poválečných dějinách Německa. A největší proces s teroristy od řádění RAF. Soud má začít 17. dubna v Mnichově.

Před soudem stane Beate Zschäpeová (38) a dále čtyři spoluobvinění, kteří jsou podezřelí z napomáhání teroristům z Nacionálně socialistického podzemí (NSU; Nationalsozialistischer Untergrund). Pozornost státních orgánů i médií se soustředí především na Zschäpeovou, jež je obviněna ze spolupachatelství při deseti vraždách, ze žhářství a členství v teroristickém spolku.

Dva z tříčlenné skupiny NSU, Uwe Mundlos a Uwe Böhnhardt, zavraždili v letech 2001 až 2007 deset lidí, mezi nimi jednu policistku. Byla to dvaadvacetiletá Michèle Kiesewetterová z Heilbronnu.

Zbylých devět obětí byli drobní podnikatelé s imigrantským pozadím. Konkrétně šlo o osm Turků a Řeka.

Jakou roli Zschäpeová v teroristickém trojlístku hrála, není ještě úplně jasné. Obžalovaná je od listopadu 2001 ve vazbě a v podstatě jen mlčí. Spolupachatelství na vraždách jí zatím nedokázali, nicméně prokuratura vychází z toho, že v rámci NSU bylo logické.

Její dva komplici a vrazi před soudem nestanou, protože po nezdařeném přepadení banky v Eisenachu 4. listopadu 2001 spáchali sebevraždu. V týž den došlo k výbuchu v jednom domě v Zwickau-Wißenbornu, kde trio tři a půl roku žilo a konspirovalo.

Exploze, jež byla téměř jistě dílem Zschäpeové, byla tak silná, že vícegenerační rodinný dům bylo poté nutné strhnout. Obžalovaná tím chtěla zahladit stopy. Své kočky dala předtím k sousedům, ale v domě nechala nemocnou starší ženu.

V arzenálu NSU česká zbraň

Policii se v pobořeném domě podařilo najít několik zbraní a laptop, ve kterém bylo mimo jiné video, v němž se NSU přiznávala ke svým zločinům.

Neonacisté používali k vraždění i pistoli CZ 83 s tlumičem. Jde o civilní verzi kompaktní samonabíjecí pistole vz. 82, jež se vyráběla pro Československou armádu. Některá německá média označují bez znalosti češtiny zbraň jako "Ceska Pistole".

Zatímco konkrétní spolupachatelství Zschäpeové na vraždách je zatím nejasné, její role v NSU je už zrekonstruována poměrně dobře.

Byla především tváří teroristického tria navenek. Zatímco  Mundlos a Böhnhardt žili v utajení a pod falešnými identitami, Zschäpeová (také ona měla několik nepravých identit) hrála roli ženy v domácnosti a obstarávala kontakty s vnějším světem. Její sousedé a známí ji často označují jako příjemnou, přátelskou a ochotnou pomoci.

Obžaloba má za to, že Zschäpeová spravovala peníze, které její komplici uloupili při přepadeních bank. Vedle řady dalších úkolů obstarávala i falešné pasy a obytné automobily, s nimiž Mundlos a Böhnhardt vyjížděli za svým krvavým dílem.

Ze zahradnice teroristkou

Beate Zschäpeová, dcera východní Němky a Rumuna, se pohybovala na neonacistické scéně Spolkové republiky už od roku 1992. Tehdy poznala v mládežnické neonacistické klice Winzer-Clan své budoucí komplice z NSU - Mundlose a Böhnharda. Jako teenagerku ji opakovaně přistihli při několika krádežích v obchodech.

V letech 1992 až 1996 se učila jako zahradnice se zaměřením na pěstování zeleniny. Jako zakladatelka a členka Kameradschaft Jena se účastnila řady akcí extrémní pravice v celé republice.

Roku 1998 našla policie v bytech Zschäpeové, Mundlose a Böhnhardta trubkové bomby s náplní TNT. Poté co na ně byly vydány zatykače, odešla trojka do podzemí. V lednu 1998 založili NSU.

Při vyšetřování jejich vražd udělaly policie a vyšetřovatelé tolik chyb, že se začalo pochybovat o smyslu Spolkového úřadu na ochranu ústavy.

Zástupci tureckých rodin obětí vrahů z NSU si stěžují, že se k nim policisté chovali hrubě a vyšetřovatelé je nutili k výpovědím, které se jim hodily. Policie se roky domnívala, že vrahy Turků je třeba hledat v turecké komunitě. Jedna z dcer zavražděného muže Enver Simseková se, ač narozená v Německu, raději přestěhovala do Turecka. To, co se dělo kolem smrti jejího otce, jí prý ukázalo, že do Německa nepatří.

V soudní síni zazdívají i okna

Už nyní je jasné, že proces související s NSU bude ohromnou mediální událostí. Do Mnichova se sjedou stovky novinářů z celého světa. Jen vybraným pěti desítkám z nich však bude umožněno usednout přímo v soudní síni. Dalších 50 míst je rezervováno veřejnosti.

Zbytek žurnalistů bude mít prostě smůlu. Proces nebude ani živě přenášet televize, jako tomu bylo loni v případě masového vraha Anderse Breivika v Norsku. Soud nepovolil ani přenos ze soudní síně alespoň pro novináře v sousedních prostorách. Dle německého práva to prý není možné.

Soud se koná v Bavorsku proto, že v této spolkové zemi spáchali teroristé z NSU pět z devíti vražd migrantů.

Místnost číslo 101 zemského vrchního soudu (OLG) v Mnichově se už začala připravovat na proces. Instalují se nové stoly, židle a mikrofony, předělává se elektrika.

Prostory musejí kromě publika pojmout  pět soudců a v různých jednacích dnech část z deseti obhájců, 64 blízkých obětí a 46 jejich právníků. K lepšímu vnímání výpovědí svědků poslouží video a promítání záběrů na plátna.

Zakrývají se i dvě malá okna. I proto, aby se zabránilo možným pokusům o atentát zvenčí. Nejsou vyloučeni třeba odstřelovači. Berou se v úvahu všechny možné scénáře ohrožení procesu.

Tato opatření by mohla odpadnout, kdyby už byla postavena zvláště zabezpečená soudní síň v mnichovském vězení Stadelheim. Tento projekt však zůstává už několik let ve fázi příprav.

Proces bude trvat dlouho. Od zahájení 17. dubna se už plánují jednací dny do ledna příštího roku. Zatím jich je 87. Podle OLG se soud může protáhnout až na půltřetího roku.

Obžalované Zschäpeové hrozí každopádně dlouhé roky vězení. Řada právních expertů nevylučuje ani doživotí.