Vulkanická činnost
Výbuch islandské sopky ochromil před deseti lety leteckou dopravu

Před deseti lety, 14. dubna 2010, došlo k výbuchu islandské sopky v ledovci Eyjafjallajökull po kterém obrovský mrak sopečného prachu a popela výrazně ochromil leteckou dopravu nad Evropou i Atlantickým oceánem.

Sopka Eyjafjallajökull se probudila 21. března 2010, preventivně bylo z oblasti evakuováno asi 500 lidí. Vulkán pak 14. dubna 2010 prudce zvýšil svou aktivitu, nová erupce byla asi desetkrát až dvacetkrát silnější než březnová - za první tři dny vědci předpověděli únik 140 milionů m³ sopečného materiálu, magma vytékalo průměrnou rychlostí 300 m³/s, sopečný popel vystoupal až do výšky devíti kilometrů. Donutila tak k evakuaci na 800 lidí z ohrožené oblasti na jihu Islandu.

Jednalo se o první erupci sopky na Islandu od roku 2004 a v dané části ostrova to bylo poprvé od období 1821 až 1823, kdy lávu vyvrhovala stejná sopka. Po zhruba šesti týdnech vulkán přestal chrlit popílek a lávu, v říjnu 2010 pak islandský meteorologický úřad zkonstatoval, že aktivita sopky utichla.

Kráter vulkánu se nachází pod pátým největším islandským ledovcem Eyjafallajökull v poměrně odlehlé a řídce obydlené oblasti na jihu ostrova, asi 120 kilometrů od hlavního města Reykjavíku. Island s 320 000 obyvateli je vulkanického původu a ze 140 zjištěných sopek na něm je asi 30 považováno za aktivní.

Co výbuch způsobil

Erupce způsobila záplavy, hladiny řek stouply až o tři metry. Tisíce hektarů půdy východně od sopky pokryla několikamilimetrová vrstva popela. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) ale mrak popela nepředstavoval pro lidi vážnější zdravotní riziko, s výjimkou oblastí v bezprostřední blízkosti vulkánu.

Od 15. do 21. dubna byla nad Evropou paralyzována doprava, omezení se dotkla i transatlantických letů. Výluka brzdila dodávky léků, potravin či výrobu automobilek, ztráty například zaznamenal i květinářský průmysl v daleké Keni. Vulkán změnil plány politiků (řada delegací se nedostala na pohřeb polského prezidenta Lecha Kaczyńského či na 70. narozeniny dánské královny Margrethe II.), zrušena či přesunuta byla sportovní utkání, koncerty či filmové premiéry. Nával zákazníků ale naopak pocítily železniční a silniční dopravci.

Odvoláno bylo na 95 000 letů, výluka zasáhla 29 procent celosvětové letecké dopravy. Opatření se podle Mezinárodní asociace letišť (ACI) dotkla více než 300 letišť a postiženo bylo deset milionů cestujících, ihned po erupci byla kvůli mraku popela zakázána doprava nad Islandem i severem Norska. V dalších dnech pak utichl provoz nad většinou Evropy (téměř ve 30 zemích) včetně vzdálenějšího Bulharska, Rumunska či severního Španělska, 19. dubna začaly některé země spojení postupně obnovovat. Odstávka leteckého provozu byla největší od druhé světové války.

Podle Mezinárodního sdružení pro leteckou přepravu (IATA) dosáhly ztráty leteckých firem na 1,5 až 2,5 miliardy eur (37,5 až 62,5 miliardy korun). Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) uvedla, že škody přesáhly úroveň roku 2001, kdy resort ochromily teroristické útoky na USA.

Tuzemský vzdušný prostor i letiště v Ruzyni byly uzavřeny tři dny - od 16. dubna (od 13. hodiny) do 19. dubna (do 12. hodiny). Z Prahy bylo zrušeno na 1200 odletů a příletů. České aerolinie a Letiště Praha zaznamenaly ztráty 150 až 200 milionů korun (tři čtvrtiny připadají na leteckou firmu), Řízení letového provozu je vyčíslilo na 37,4 milionu korun a tuzemský lídr charterových letů Travel Service na 73 milionů korun. Hoteliérům vznikly škody 250 až 300 milionů korun, cestovním kancelářím a agenturám pak 126 milionů korun.

Takto výbuch zachytila kamera: