Nezvládají je sledovat
Z muslimů na Západě se stávají tikající časované bomby

Islám, nejen islamismus, představuje pro západní civilizaci stále větší problém a do budoucna vážné až smrtelné nebezpečí. Dalším dokladem v předlouhé řadě je drama v režii muslimského fanatika, které skončilo v pondělí s bilancí tří mrtvých v Sydney. Přesto, podíváme-li se třeba do sousedního Německa, řada významných politiků a množství médií nepřestává kritizovat či zesměšňovat nedávno vzniklé hnutí Pegida (zkratka pro Vlastenecké Evropany proti islamizaci Západu), jehož už téměř tradiční pondělní pochod Drážďany podpořilo nejnověji patnáct až dvacet tisíc lidí.

To je dosavadní rekord. Před jedenácti týdny začínala Pegida v srdci Saska maršem dvou tisíc občanů. Jejich počet se zatím s každou novou akcí zvyšuje. Jsou obavy z islámu(ismu) a cizinců obecně u účastníků pochodů iracionální, jak se vedle dalších argumentů snaží tvrdit jejich kritici?

Mezi německými politiky a bezpečnostními složkami panuje v tomto směru jistý názorový rozpor. Jak uvádějí policie a Spolkový úřad na ochranu ústavy, nebezpečí islamistických útoku je vyšší než zřídkakdy dříve.

Policistům a ochráncům ústavy přerůstá rostoucí počet džihádistů přes hlavu. Vymykají se jejich kontrole. Zvláštní starosti jim připravuje zimní období.

Jste mobilní člověk, který se zajímá o politiku a vnímá otevřenýma očima své okolí? Ucházejte se nyní o práci... Přibližně tato slova si mohli minulý týden přečíst čtenáři jednoho listu v Kolíně nad Rýnem a okolí.

Předpoklady? Ukončené profesní vzdělání, tělesně fit, trpělivost, schopnost orientovat a soustředit se, umět snášet zátěž, sociální kompetence a řidičský průkaz.

Inzerát zadal už zmíněný Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV). Vnitřní tajná služba nyní hledá spolupracovníky k pozorování v oblasti Kolína a severního Německa. Za špiclovací služby nabízí špionážní služba až 2900 eur měsíčně (asi 80 tisíc korun). Zájemci o džob se můžou hlásit do 5. ledna 2015.

Vypsání volných míst není žádná náhoda, už déle totiž německé tajné služby pracují na hranici svých kapacit při sledování extremistů. Ochráncům ústavy i policii chybí školený personál, hlavně při dohledu nad radikálními islamisty.

To je vpravdě fatální situace s ohledem na mnoho násilnických džihádových "turistů". Do Sýrie a Iráku mezitím vycestovalo zhruba 550 extremistů. Mnozí z nich se tam připojili k teroristické organizaci Islámský stát (IS) a získali výcvik ve zbrani a s výbušninami.

Asi 180 džihádistů se podle úřadů mezitím vrátilo "domů", zčásti s bojovými zkušenostmi.

Jejich skutečný počet může být ale vyšší. K tomu je nutné připočíst kolem sedmi tisíc salafistů na celém území Spolkové republiky, z nichž je zhruba 230 považováno za násilnické.
"To jsou lidé, u nichž není možné vyloučit, nebo je dokonce pravděpodobné, že plánují atentát," řekl nedávno spolkový ministr vnitra Thomas de Maizière. S jejich okolím hovoříme o více než tisícovce lidí.

Rainer Wendt, spolkový předseda Německých policejních odborů, je při pohledu na zmíněná čísla znepokojený. "Abstraktní ohrožení navrátilci a zde žijícími radikálními islamisty je třeba odhadovat jako relativně vysoké," řekl Wendt listu Die Welt.

"Je nicméně vyloučeno, aby byli všichni permanentně sledováni. K tomu nestačí personál všech bezpečnostních úřadů," dodává.

V bezpečnostních kruzích se připravují na stresující zimu. Jakmile výrazněji klesnou teploty v Sýrii a Iráku, mohlo by tam mnoha evropským džihádistům začít být nepříjemně. "Někteří budou chtít strávit zimní měsíce raději v Německu než v nějakých ruinách nebo zákopech," míní experti z ochrany ústavy. Je otázka, zda pak budou mít dost personálu, aby sledovali islámské zabijáky na dovolené doma.

Jakmile úřady umístí islamistu do škatulky násilnický a nebezpečný, začíná fungovat plán jeho sledování. Speciálně školené sledovací jednotky pak extremistu tajně pozorují: doma, s jakými osobami se stýká, kde se nachází... Často jsou pod kontrolou i jeho telefony, chaty, e-maily a aktivity na sociálních sítích.

Na takové 24hodinové sledování je potřeba až 25 policejních úředníků, v německém policejním žargonu se jim říká "Obser", ve směnách. U Spolkového úřadu na ochranu ústavy je v akci až 60 agentů týdně.

Je to spojeno s velkými náklady a nasazením, které úřady už sotva zvládají. Dokonce i ve velkých spolkových zemích lze tímto způsobem rozsáhle sledovat nejvýše plus minus deset extremistů. Jen samotný úřad BfV v letošním roce zatím vykázal 63 tisíc "sledovacích hodin".

V Severním Porýní-Westfálsku, kde jsou velké salafistické scény v Kolíně nad Rýnem (Köln), Bonnu, Düsseldorfu, Cáchách (Aachen), Solingenu a Wuppertalu, pracují policisté na hranici svých možností. Ve zmíněné spolkové zemi se momentálně nachází kolem čtyřiceti džihádistů navrátilců ze Sýrie a Iráku.

Pobíhají nám tady tikající časované bomby, řekl německé agentuře DPA tamní šéf policejních odborů Arnold Plickert. "Politici by měli obyvatelům říct, kdo má na ty lidi dávat pozor. My už to nezvládáme."

Také berlínská policie sténá pod náporem práce. Nutné sledování zvládá jen díky tomu, že při něm v podstatě nouzově stanovuje priority.

Obavy vyjadřuje i šéf severoporýnsko-westfálského zemského kriminálního úřadu (LKA) Uwe Jacob. Magazínu Focus přiznal, že "problémem se postupně stává masa". LKA nemůže sledovat jednoho každého navrátilého bojovníka ze Sýrie a improvizuje s prioritami.

Na poplach kvůli nedostatku personálu ale nezvoní jen bezpečnostní úřady. Situace se vyostřuje také v justici. "Měsíce se pohybujeme na hranici našich kapacit," varoval minulý týden na každoroční tiskové konferenci Harald Range ze Spolkového státního zastupitelství.

Úřad sídlící v Karlsruhe vede nyní 46 soudních řízení v souvislosti s terorismem proti 83 obžalovaným. To je desetkrát více než minulý rok. A to dle Rangeho ještě zdaleka není vrchol.