Poprvé v historii
Za chůzi na lyžích se bude v Rakousku platit

Vůbec poprvé v historii zavádějí hornorakouské lyžařské areály poplatek pro lyžaře, kteří nevyužívají lanovku a do svahu chodí pěšky. Podobné opatření by přivítali i čeští provozovatelé lanovek.

Hornorakouští vlekaři se po dlouhé a vyostřené diskusi nakonec shodli na tom, že budou letos v areálech Wurzeralm, Kasberg a Sternstein, oblíbených i mezi Čechy, vybírat za chůzi po sjezdovce 14 eur (360 korun). Dosud vyznavači takzvaného skialpinismu v Horních Rakousích nic neplatili. Skialpinisté nejezdí lanovkou, ale chodí nahoru po sjezdovkách nebo po jejich okrajích na speciálních lyžích s odepínatelnou patou. Dolů pak jedou po sjezdovce.

Provozovatelé areálů si však dlouhodobě stěžují, že "chodci na lyžích" často ničí upravené sjezdové tratě, pletou se do cesty rolbám a vůbec je jejich pohyb na sjezdovkách v mnoha ohledech nebezpečný. Kvůli lidem, kteří za lyžování vůbec neplatí, tak mají vlekaři údajně zvýšené náklady na zasněžování i zajištění bezpečnosti.

"Až čtvrtinu lyžařů dnes tvoří ti, kteří chodí nahoru pěšky a neplatí za lanovku. My ale musíme udržovat lyžařskou infrastrukturu i pro ně, což není vzhledem k našim příjmům dlouhodobě udržitelné," prohlásil šéf lanovek a v areálech Hinterstoder/Wurzeralm Helmut Holzinger. Podle něj ovšem nejde pouze o peníze, jde také o bezpečnost. "Z chůze po sjezdovkách se stal opravdu masový sport, lidová zábava. Je nutné i pro skialpinisty vytyčovat bezpečné území, udržovat a zasněžovat sjezdovky, chránit před lavinami," argumentoval Holzinger.

Poplatek ve výši 14 eur by měl podle něj zvýšené náklady vlekařů alespoň částečně umořit. Většina provozovatelů lyžařských areálů zpočátku skialpinisty zcela odmítala a snažila se je z tratí vykázat. Nyní ale mnozí vlekaři docházejí k závěru, že místo odmítání bude lepší nový sportovní fenomén nějak zregulovat a zpoplatnit.

I někteří skialpinisté přitom přiznávají vlekařům právo na to, že by od nich mohli vybírat jakési vstupné. Částka 14 eur se jim ale zdá příliš vysoká. Například na Hinterstoderu se jedná zhruba o třetinu ceny jednodenního lyžařského skipasu. "To je opravdu předražené. Dovedu si představit, že řada skialpinistů raději zůstane doma nebo se bude snažit placení vyhnout," uvedl předseda Alpského spolku (Alpenverein) Thomas Poltura.

Vyznavači chůze po sjezdovkách se dosud snahám jejich sport zpoplatnit bránili tvrzením, že hory nejsou ničí majetek a nikdo tedy nemůže chtít, aby lyžař, který nevyužívá lanovku, platil za pohyb v přírodě. Podobný spor se přitom dá očekávat i v Česku. I na českých sjezdovkách přibývá lyžařů, kteří místo jízdy lanovkou nebo na vleku chodí do kopce pěšky.

"My skialpinisty vykazujeme. Představují velké nebezpečí včetně hrozby smrtelných zranění," řekl TÝDNU.CZ Jakub Juračka, prezident Asociace lanové dopravy a zároveň provozovatel lyžařské lanovky. Skialpinisté podle něj v mnoha případech chodí pro sjezdovkách ještě za tmy, kdy se upravují tratě a hrozí střet s rolbami. Navíc poškozují upravené sjezdovky a způsobují škody provozovatelům vleků.

"Pokud by se skialpinismus přímo v lyžařských areálech nějakým způsobem zreguloval, určitě bych byl pro to, aby se skialpinisté museli podílet na nákladech, které jsou s nimi spojené," uvedl Juračka. Ti, kdo se v Česku skialpinismu věnují, však s takovým výkladem úplně nesouhlasí. "Z chůze na lyžích do kopce se stal fenomén, který láká stále více lyžařů. A ti samozřejmě také spí a jedí v hotelech a utrácejí v areálech peníze. Určitě se tedy nedá říci, že když neplatí za lanovky, nic provozovatelům areálu nepřinášejí," řekl TÝDNU.CZ skialpinista Pavel Jirsa. Případné zavedení poplatku pro skialpinisty i v Česku proto odmítá.