Průzkum
Zaměstnají německé firmy uprchlíky? Co s negramoty

Německé firmy si umí představit, že zaměstnají běžence především jako nekvalifikované pomocné síly. Vyplývá to z ankety mezi 3 tisíci podniky, kterou uskutečnil mnichovský ekonomický institut Ifo. Jen zlomek firem vidí v uprchlících potenciál pro vedoucí pracovníky, sdělil analytik institutu Gabriel Felbermayr.

Jako řídící pracovníky si umí běžence představit tři procenta podniků. Pětina firem vidí u uprchlíků potenciál k tomu, aby je bylo možné zaměstnat jako specialisty, podle 37 procent podniků by mohli běženci pracovat na pozicích pro absolventy výučních oborů. "Tomu, že je možné zaměstnat běžence jako pomocné pracovníky, věří 41 procent firem. Ale 59 procent podniků vidí jen malou šanci, že by uprchlíci dosáhli i jen na nekvalifikovanou práci," uvedl Felbermayr.

Značné množství uprchlíků je negramotných, nejvíce je jejich mezi Afghánci. I pokud mají uprchlíci diplomy ze středních a vyšších škol, nedosahuje zpravidla kvalita výuky v Orientu západní úrovně.

Pro 92 procent firem je největší překážkou pro zaměstnání běženců skutečnost, že uprchlíci nemluví dost dobře německy. Problém vidí firmy i v nedostatečné pracovní kvalifikaci uprchlíků, podle 71 procent firem nemají přistěhovalci dostatečné schopnosti, aby se pro ně našla práce. Pro třetinu firem je překážkou pro zaměstnání uprchlíků i zákonná minimální mzda ve výši 8,50 eura (230 korun) za hodinu, pracovní produktivita běženců prý není tak vysoká, aby odpovídala takovému příjmu.

Institut Ifo dlouhodobě uvádí, že minimální mzda brání zaměstnání běženců, a žádá proto její zrušení. Proti tomu se ale staví odbory i ministerstvo práce. Mají obavy především z toho, že by zaměstnavatelé mohli zneužívat běžence jako levnou pracovní sílu, vytvářet tlak na snižování mezd obecně a vytlačovat z pracovního trhu německé občany.