Reformy
Změna nálad. Volání po odchodu z unie v Evropě polevilo

Po referendu o členství Británie v Evropské unii se mnozí obávali řetězové reakce, která by už tak nahlodanou jednotu bloku zcela rozbila. Jenže téměř tři roky poté, co se Britové rozhodli odejít, je efekt opačný, píše britský server The Telegraph. Rétoriku ohledně opuštění EU v posledních letech zmírnili politici v Itálii, Francii i České republice.

Referendum z června 2016 se zpočátku jevilo jako uvolněná nitka, která by mohla Evropu rozpárat, brexit ale ostatní země nepostrčil ke snaze unii opustit. Pravicová populistická hnutí napříč starým kontinentem, která v minulosti prosazovala odchod z unie, místo toho před volbami do Evropského parlamentu v drtivé většině případů hovořila o reformování zevnitř skrze novou alianci euroskeptických stran.

Lídrem této snahy je italský ministr vnitra a šéf strany Liga Matteo Salvini. Volání po odchodu z unie u něj nahradilo stanovisko, že s vnímanou dominancí liberalismu v Bruselu je třeba bojovat uvnitř unijních institucí. Když v dubnu ohlašoval plán sjednotit krajně pravicové strany Evropy, zmiňoval Salvini "rozšiřování rodiny" stran s jinou představou o Evropě a práci na "novém evropském snu".

Na britské referendum o brexitu však reagoval v tom smyslu, že Itálie bude Británii rychle následovat. "Srdce, rozum a hrdost zvítězily nad lžemi, výhrůžkami a vydíráním. Děkujeme, Spojené království, teď jsme na řadě my," napsal na twitteru bezprostředně po oznámení výsledku.

Podobným vývojem prošla vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová. V létě roku 2015 šéfka Národního shromáždění (tehdy Národní fronta) řekla: "Když se mi nepodaří s EU dojednat něco, po čem toužím, pak požádám Francouze, aby z EU odešli. A potom mi budete moci říkat Madame Frexit."

Zlom v jejím přístupu nastal po prohraných prezidentských volbách roku 2017. Už nevolá po "frexitu" ani po vystoupení Francie z eurozóny. Názorový posun zdůvodňuje vzestupem skupiny populistických stran. "Skončila naše izolace v rámci Evropy. Neměli jsme moc na výběr, museli jsme se (unii) buď přizpůsobit, nebo z ní odejít. Teď ale máme spojence," prohlásila minulý měsíc.

Od prosazování odchodu z EU ve prospěch "reformování zevnitř" upustily také protiimigrační strany v Německu, Nizozemsku nebo Švédsku. Například třetí nejsilnější uskupení německého parlamentu Alternativa pro Německo (AfD) na začátku roku přehodnotilo avizovaný plán jít do eurovoleb s programem "dexitu", pakliže by nedošlo na radikální reformu EU. "Chceme Evropskou unii a Evropský parlament reformovat, aniž bychom je zničili," řekl předseda AfD Jörg Meuthen.

V České republice, v minulosti označované za nejvíce euroskeptickou zemi Evropy, je příkladem popisovaného jevu strana Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury. "Chceme odejít stejně jako Británie a chceme referendum o členství v EU," řekl Okamura serveru The Telegraph v roce 2017.

V poslední době však lídr krajně pravicové strany vyjádřil přesvědčení, že "Evropský parlament je jediným místem, kde můžeme Evropu změnit". "Bojujeme za to, aby Evropa zůstala evropská, s evropskými hodnotami," prohlásil Okamura letos na tiskové konferenci po boku Le Penové.