Znásilňování děvčátek v Polsku: lhostejnost a strach

Případ „polského Fritzla" znásilňujícího šest let dcerku odhalil zatím jen tušené. Jev je častější, než je společnost - v tomto případě silně katolicky založená -ochotná vidět a přiznat. Peklo dívek se často odehrává před zavřenýma očima vlastních matek, sourozenců, lidí z nejbližšího okolí...

Už téměř příslovečný netvor z Alp, Rakušan Fritzl, ve sklepě před světem skrýval a znásilňoval dlouhé roky dceru. V Polsku by bunkr nepotřeboval. Krzysztof B. (45) z vesničky Grodzisk (Podlaské vojvodství), kde si sousedé vidí do talíře, dceru Alicji (21) znásilňoval od čtrnácti let s vědomím její matky Teresy.

Zplodil s dcerou dvě děti (2005 a 2007). Donutil ji nahlásit neznámého otce a vzdát se jich už v porodnici. Alicja chodila do školy, kde si ničeho nevšimli, a nevěděli nic ani na gymnáziu u Vratislavi, které Alicja dokázala během dospívání, o němž tisk píše jako o „pekle", dokončit.

Strýček pomáhal. Bratříčci se dívali?

Když se pokusila utéci, otec ji unesl. Pomáhal mu v tom jeho bratr, tedy strýc nebohého děvčete. Mlčel. Promluvit se nakonec odhodlala sama Alicja. Jak dlouho by ještě mlčeli ostatní?

Na povrch vyplývá jen tušené. Alicja není jediná. Lokální tisk informoval o takřka totožném případu Juliana T. (50) ze Štětína. Udali ho synové, kteří o zneužívání sestry (dnes 18) stejně jako její matka museli vědět celá léta. Až teď se jim to hodilo, když se údajně s otcem ocitli ve sporu. Do té doby mlčeli. Také Julian dceru znásilňoval nejméně šest let a má s ní jedno dítě.

Pravděpodobně nejotřesnější je starší případ Jana S. (dnes 70), který také nejlépe svědčí o lhostejnosti okolí. Právě proto jej polská média znovu připomněla.

Jaký je ten "Fritzl" samec! 

Jan S. zneužíval mentálně postiženou dceru Brigidu (dnes 31) od jejích šestnácti let. První ze sedmi dětí mu porodila v devatenácti letech v roce 1986 (Janovi tehdy bylo 48 let). Nejméně od té doby o všem věděla celá vesnice.

Všichni mlčeli, ačkoli opilý Jan se prý sexem s dcerou dokonce veřejně chlubil. Události uvedla do pohybu až Brigidina žádost o sociální podporu na výživu sedmého dítěte a neochota její i otce-dědečka oznámit jméno biologického otce a vymáhat alimenty po něm.

Jan byl souzen až v roce 1998. Ne potrestán, protože rodina by se bez něho neuživila. Dnes sklízí obdiv za to, jakou že má mladou „ženu", která stála u soudu za ním. Hra na všemocného pána, která má vzbudit dojem, že rodina se bez otce-tyrana neuživí, je ostatně jedním z nástrojů, jímž lidé jako Jan S. budí ve svých příbuzných strach a nutí je k poslušnosti. K mlčení.

Na začátku léta média běsnila nad „zrůdou z Amstettenu," kde Fritzl dceru věznil. Ve vsi, kde žije Brigida, se žertovalo: „My máme svého Fritzla támhle na konci vsi a nikomu nevadí..." Nevadí-li Fritzlové, je na místě se ptát, o kolika podobných případech se tisk vůbec nedozví.

Foto: Profimedia, Gazeta Wyborcza a AP