Praktiky jako opsané z manuálu agentů východoněmecké tajné policie Stasi. Pracovníci filmovaní skrytou kamerou a mnohastránkové podrobné raporty z jejich soukromého života. Nejde o scény ze špionážního filmu, ale o praxi v mnoha německých pobočkách potravinového řetězce Lidl.
Německý týdeník Stern odhalil, že Lidl své zaměstnance během loňského roku systematicky odposlouchával, natáčel a vedl podrobné záznamy o jejich chování během pracovní doby. Dohlížitelé sepisovali, kdy a jak často zaměstnanci odcházejí na toalety, mezi kým zřejmě existuje milostný poměr a kdo je neschopný, nebo kdo z jejich pohledu působí „introvertně a naivně".
Ke sledování zaměstnanců společnost využila kamery, které v obchodech oficiálně slouží jako ochrana před zloději.
Pořízené záznamy oživují vzpomínky na Orwellova Velkého bratra (Big Brother):
„Středa 14.05: Paní M. si chtěla zavolat ze svého soukromého mobilu, ale ozvalo se upozornění, že na její předplacené kartě zbývá pouhých 85 centů. Nakonec se jí podařilo telefonicky spojit s přítelkyní, s níž by dnes večer ráda společně vařila, podle paní M. ale jen za předpokladu, že na její účet již dorazila výplata, jinak nebude mít za co nakoupit."
I další raporty překypují detaily o finanční situaci, privátním životě či vzhledu jednotlivých pracovníků.
Domácí tisk si neodpustil srovnání s východoněmeckou tajnou policii Stasi. Případ pobouřil i odbory a experty na ochranu osobních údajů. Sternem oslovený právník, specializovaný na pracovní právo, sledování a záznamy z něj označil za nanejvýš skandální. Podle něj jde o porušení článku 2 německé ústavy, která zajišťuje právo na svobodný rozvoj osobnosti.
Lidl existenci protokolů potvrdil, ohrazuje se ale tím, že neměly sloužit ke „sledování pracovníků, ale ke zjištění případných pochybení". Od detailních záznamů z privátního života zaměstnanců se společnost distancovala.
K většině případů došlo v Dolním Sasku, obdobné příklady byly ale nahlášeny i z dalších spolkových zemí.
Konzern se mezitím omluvil.
V Bádensku-Würtembersku, kde má koncern svouústřednu, zahájilo ministerstvo vnitra oficiální vyšetřování zákležitosti. Podezření: hrubé porušení ústavního práva na svobodu osbnosti.
Kroky proti Lidlu připravuje i odborový svaz Ver.di, který chce mimo jiné podpořit postižené zamestnance v jejich žalobách proti zaměstnavateli.
Dieter Schwarz, zakladatel a majitel koncernu, je s odhadovaným majetkem 10,3 miliardy eur čtvrtým nejbohatším Němcem.
Německá média v této souvislosti připomínají i starší kauzu z České republiky, kde Lidl zaměstnancům zakazoval chodit v pracovní době na toaletu. Podle Sternu se zvažovalo, že výjimku by mohly mít pouze ženy v době menstruace, pro takový případ ale měly nosit červenou čelenku.
Foto: Profimedia
