Gen levicovosti
Pravičáci jsou fešáci, levičáci ošklivci, tvrdí nová studie
08.03.2011 15:00
V záplavě roztodivných studií či průzkumů, často bizarních, které se v uplynulých letech valí na svět, se nyní objevil poznatek, který o politicích a příčinách jejich "zabarvení" prozrazuje více než cokoli předtím. Jak poznat na první pohled pravičáka? Snadno. Pravicoví politici jsou údajně hezčí než jejich levicoví kolegové.
K tomuto poznatku dospěl výzkum Ratio Institute ve švédském Stockholmu. Jeho odborníci nechali půltřetího tisíce Nefinů posoudit vzhled různých existujících finských politiků, kteří jsou ale v zahraničí prakticky neznámí.
Testované osoby známkovaly politiky čísly jedna až pět, přičemž čím vyšší číslo, tím byl(a) politik či politička krásnější. Kdo dostal jedničku, zařadil se do kategorie šeredů.
Ukázalo se, že hodnotícím se více líbili pravicoví politici, jejichž průměrná známka byla 2,9. jejich levicoví konkurenti se museli spokojit s průměrem 2,6.
K podobným závěrům došli už dříve výzkumníci ve Spojených státech. Podle nich by mělo platit, že republikáni jsou obecně o poznání fešnější než demokraté. Pravicoví politici jsou si prý toho vědomi a v kampaních více sázejí na svůj zevnějšek.
Niclas Berggren, švédský profesor a viceprezident Ratio Institute, k tomu poznamenává: "Je známo, že hezcí lidé vydělávají více peněz a jsou úspěšnější. Tito lidé se mohou rychleji rozhodnout pro pravou stranu politického spektra."
Studie ovšem nechává nezodpovězenou dlouhou řadu otázek. Kupříkladu fenomén "politických turistů", kteří podle potřeby dokážou vyměnit i několik partajních knížek.
Mění se snad spolu s tím i jejich fyziognomie?
Švédskou studii zpochybňuje svým způsobem i jiný čerstvý průzkum. Odborníci z Harvardovy univerzity a z univerzity v San Diegu totiž loni objevili něco, čemu by se dalo říkat s jistou nadsázkou "gen levicovosti".
Studie zveřejněná koncem loňského roku v Journal of Politics dospěla na základě výzkumu dvou tisíc osob k závěru, že lidé tíhnou v politice doleva, pokud mají specifickou variantu receptoru DRD4 a současně měli na střední škole hodně přátel.
Kombinace těchto dvou faktorů je důležitá, zdůrazňují výzkumníci týmu vedeného Jamesem Fowlerem. Výsledky studie platily stejnou měrou pro všechny testované bez rozdílu rasy, pohlaví a věku.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.