Kyjevský otesánek
Bijte Putina! Bankrotující Kyjev ve při s EU o strategii k Rusku

Zatímco je Ukrajina na pokraji státního bankrotu, před kterým ji budou zřejmě zachraňovat také peníze z kapes daňových poplatníků v EU, dohaduje se Kyjev s Bruselem o správnou strategii vůči Moskvě. Ukrajinská vláda žádá ještě tvrdší sankce. V Bruselu se však nyní snaží o jistou větší vstřícnost směrem ke Kremlu, což nejspíše vede i k tomu, že ukrajinského prezidenta Petra Porošenka zatím nechtějí v srdci EU přijmout.

Napětí mezi Evropskou unií a Ukrajinou ohledně přístupu k Rusku se citelně zvýšilo před pondělním setkáním ministrů zahraničí a návštěvou ukrajinského premiéra Arsenije Jaceňuka v Bruselu.

Bruselští chtějí přitom v půli tohoto týdne rozšířit už existující zákaz investicí týkající se Ruskem anektovaného Krymu o rozsáhlý zákaz exportu zboží, jímž by se mělo zabránit především další exploataci ropy, plynu a nerostů.

Vládcům v Kyjevě to nicméně nestačí. Dosavadní kroky EU považují za "symbolickou akci". Musejí být vyhlášeny "tvrdší sankce" proti Moskvě, mezi nimi vyloučení Ruska ze systému společnosti Swift (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication), který slouží především k mezinárodnímu platebnímu styku.

"EU nemá žádnou vizi o přístupu k Rusku, chybí jí strategie. To je velký problém," prohlásil velvyslanec Ukrajiny při EU Konstantin Elisejev. A jako by to nestačilo, ukrajinský prezident Petro Porošenko chce tento čtvrtek přijet do Bruselu, aby tam shromážděné šéfy států a vlád zemí EU zpravil o nejnovějším vývoji na Ukrajině.

Porošenko ovšem narazil. EU nemá v úmyslu ho tento týden přijmout. K takovému setkání není podle diplomatů z Bruselu žádný aktuální důvod. "Pan Porošenko si na nedostatečnou pozornost ze strany EU nemůže stěžovat. Nyní se jeho návštěva nehodí," prohlásil poměrně otevřeně velvyslanec jedné významné unijní země.

V pozadí tohoto postoje jsou zjevně obavy, že další aktivismus Porošenka v Bruselu by mohl poškodit dialog EU s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o zmírnění ukrajinské krize a nastolení pokud možno trvalého příměří na východě Ukrajiny. EU hledá směrem ke Kremlu nové vyjednávací cesty. Ukrajinský čokoládový oligarcha v Bruselu by mohl vyostřit též interní napětí v Unii ohledně správného přístupu k Moskvě.

Za oficiálními kulisami si obě strany dělají vzájemně výčitky. Zatímco unijní diplomaté poukazují na to, že Porošenka přijaly špičky EU v Bruselu už v červnu a srpnu, Kyjevu to viditelně nestačí a tlačí na Unii, že Vladimir Vladimirovič měl možnost vysvětlit důkladně svůj pohled na konflikt na vrcholné schůzce G20 v Brisbane v půli listopadu.

To je ale pravda jen zčásti, Putin odjel z Austrálie předčasně a v líčení světových médií připomínal tak trochu zmoklou slepici. Byť se před domácím ruským publikem tvářil maximálně sebevědomě.

Kyjev se, zřejmě právem, obává, že unijní linie vůči Rusku se postupně změkčí. I vzhledem k internímu vývoji na Ukrajině by k tomu EU měla řadu vážných důvodů.

V pondělí je v Bruselu zmínil i šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek, podle kterého jsou další konkrétní kroky ukrajinské vlády směrem k reformám předpokladem k poskytnutí další finanční pomoci zemi.

"Není pochyb o naší vůli pomoci. Ale když říkáme, že vláda musí učinit konkrétní kroky, tak k nim skutečně musí dojít," řekl Zaorálek. Zmínil například potřebu reformy bezpečnostních sil. EU žádá také reformy soudnictví nebo energetické a hospodářské politiky. "Pomoc je možná pouze za předpokladu, že Ukrajina předvede, že bojuje s korupcí," poznamenal také.

Právě korupce na všech možných úrovních Ukrajinu ničí silou ne menší než dříve. Situace v tomto směru je katastrofální. Kyjev sice stále hovoří o reformách, ale konkrétně se zatím nestalo téměř nic.

Občané se s korupcí potýkají prakticky den co den. "Když chcete do nemocnice, když jste v lékařském systému, v systému vzdělávání, je jedno kde, všude musíte platit cash. (...) Když vodím své dítě do školky, musím si vždy měsíčně připlatit. Jsou to nedobrovolně dobrovolné příspěvky. Když nezaplatíš, tak s tvým dítětem zacházejí tzv. jinak než s dalšími dětmi," řekl čerstvě v rozhovoru pro rozhlas Deutschlandfunk (DLF) Kyryl Savin z nadace Heinrich-Böll-Stiftung v Kyjevě.

Mnoha lidem podle něj prostě nestačí peníze k životu a Ukrajina bez další pomoci Západu nemá šanci přežít.

Jisté rozladění vzbudilo mezi některými unijními politiky i složení nové ukrajinské vlády, v níž jsou, respektive do bleskového udělení ukrajinského pasu Porošenkem byli, tři cizinci.

Americká bankéřka (nová ministryně financí), Litevec s dobrými kontakty na USA (ministr hospodářství) a Gruzínec též dobrými vazbami na USA (ministr zdravotnictví). Posledně jmenovaný paradoxně ani nehovoří ukrajinsky. I v některých západních komentářích se uvádí, že se tak stalo na přání a pod tlakem Američanů.

Bude to tak, že Američané budou mít v kyjevské "loutkové vládě" rozhodující slovo, zatímco Evropané budou moci platit? ptá se Michael Brückner v komentáři pro německý informační web Kopp Online.

A co rozčiluje Kyjev na Bruselu dále? Také to, že Evropané chtějí vůči Rusku verbálně odzbrojit. Anexe Krymu a infiltrace východní Ukrajiny regulérními ruskými jednotkami s těžkými zbraněmi nebyly Západem dostatečně líčeny jako "akt agrese", stěžuje si Kyjev.

Přesto obě strany, EU a Ukrajina, dále úzce spolupracují. Už minulý týden se šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová rozhodla dát v pondělí Jaceňukovi v Bruselu jasně najevo, že EU je připravena napumpovat na Ukrajinu další peníze. Podmínkou nicméně je, že Kyjev bude uskutečňovat politické a hospodářské reformy energičtěji než dosud.

Kolik bude Ukrajina ještě potřebovat eur či dolarů? Hodně, hodně... Její hospodářská situace je totiž stále prekérnější, země se fakticky potácí na okraji platební neschopnosti. Měna dále kolabuje a hospodářství je na dně - nebo je v rukou oligarchů. Pokud se Ukrajina nedočká pomoci Západu, bude muset vyhlásit státní bankrot. Jak by konkrétně vypadal? Bůh ví.

Mezinárodní měnový fond (MMF) už podle médií varoval západní země, že otesánkovi z Kyjeva se nedostává dalších asi 15 miliard dolarů (asi 337 miliard korun). Fond v dubnu schválil dvouletý program hospodářské pomoci Ukrajině v objemu 17 miliard dolarů (zhruba 382 miliard Kč). Z této pomoci Ukrajina zatím od MMF obdržela 8,2 miliardy.

Problém ovšem mimo jiné je, že pomocné miliardy se v příštích letech můžou měnit v kapky oleje na rozpálených kamnech. Jen tak zasyčí. Finančně pod krkem drží Ukrajinu do jisté míry prostřednictvím nakoupených státních dluhopisů i Rusko. Jde bez přehánění o sud s prachem v podobě bondů.

Ukrajina je v hluboké recesi, rezervy centrální banky jsou téměř spotřebovány, měna se dále a dále propadá. Vláda oznámila program úspor, který může vést k ještě většímu sociálnímu napětí... Hrozí masová propouštění ve veřejných službách a zvyšování ceny za plyn, protože se redukuje státní podpora ohledně drahých importů plynu z Ruské federace.

Také Evropané podporují Ukrajinu miliardami eur a jejich tok směr východ zřejmě v brzké budoucnosti neskončí. To vše ovšem nestačí. Premiér Jaceňuk požaduje pro svou zemi mezinárodní dárcovskou konferenci.

Co se ale stane se všemi těmi miliardami? Kolik se jich beze stopy po jakémkoli kladném efektu vsákne do ukrajinské korupční houby? Splatí je Kyjev někdy zpět - alespoň částečně?
Už stávající program pomoci MMF neměl být ve své podobě nikdy schválen.

Obvyklé požadavky s takovými kroky spojené totiž Kyjev zdaleka nesplňuje. Přesto mezinárodní státní společenství přivřelo v případě Ukrajiny obě oči. I proto, že tato země se stala kyjem, s jehož pomocí, a pod něčím silným tlakem, lze bít po hlavě Rusa - v tomto případě hlavně Putina.

A podle všeho se zdá, že tomu tak bude i nadále. Jedno je jasné, Ukrajina bude pro Západ včetně Česka ještě hodně, hodně drahá.